Co je karát a jak ovlivňuje hodnotu diamantů?

Jedním z parametrů, které významně ovlivňují hodnotu diamantů, je karátová hmotnost. Karát, zkráceně ct, je speciální jednotka používaná pro určování váhy diamantů a dalších drahých kamenů. Jeden karát představuje pětinu gramu, tedy 200 miligramů a zaokrouhluje se zpravidla na setiny.

Vážení drahých kamenů

Původ slova karát sahá až do sředověku. V dávné minulosti se ke zjišťování hmotnosti drahých kamenů používala semena rohovníku neboli svatojánského chleba s latinským názvem Ceratonia siliqua. Oficiální jednotka metrický karát s přesně danou váhou 0,2 g byla zavedena až v roce 1907. Takto se hmotnost drahokamů uvádí dodnes. K vážení se už ale nepoužívají semínka, nýbrž speciální váhy s přesností na tisícinu.

S pojmem karát se dále můžete setkat i u klenotnických slitin, především zlata, kde označuje jejich čistotu. V tomto případě se používá zkratka kt nebo jen k. Setkáte se tak s označením 14k nebo 24k zlato. Čím větší počet karátů slitina má, tím větší podíl vzácného kovu obsahuje.

Hmotnost versus velikost

V praxi se často stává, že lidé zaměňují karátovou hmotnost s velikostí kamene. Mnozí z nich tak usuzují, že větší počet karátů automaticky znamená i větší kámen. Ale není to tak jednoduché. Počet karátů ve skutečnosti neurčuje velikost, avšak hmotnost kamene. Není tedy žádnou výjimkou, že dva diamanty o stejné karátové váze budou vizuálně jinak velké. Velikost kamene totiž posuzujeme při pohledu shora. Nejmarkantnější rozdíl uvidíme mezi jednotlivými tvary a brusy diamantů. Pokud je kámen vybroušen více do hloubky, pak je na povrchu viditelná menší část diamantu. Mezi brusy s větší hloubkou patří i briliantový brus, který ale menší průměr vynahrazuje vysokou jiskřivostí. Naopak protáhlé tvary typu markýza či slza působí opticky větší.

Co určuje cenu diamantů?

Diamanty jsou mezi drahokamy jedinečné tím, že pro ně existuje celosvětově uznávaný hodnotící systém, který přináší lepší orientaci v aktuálních cenách broušených diamantů. Nese název Rapaport Diamond Report, zkráceně také „Rap List“. Veřejně však k nahlédnutí není. Od roku 1978, kdy byl založen Martinem Rapaportem, slouží výhradně profesionálům v oboru, kteří si přístup k němu pravidelně platí. 

Rapaport má podobu ceníku tvořeného celkem 18 tabulkami. Cena každého diamantu vychází ze tří parametrů (3C), a to barvy, čistoty a hmotnosti. Každou tabulku tvoří dvě osy. Horizontální zastupuje čistotu a svislá barvu. V místě, kde se protínají, stojí cena v amerických dolarech za jeden karát. Tento ceník je aktualizován každý pátek a zohledňuje pouze dlouhodobé trendy, nikoli dočasné výkyvy.

Pro zájemce o diamanty z řad běžných zákazníků či investorů je k dispozici jiný dokument, a to Diamond Retail Benchmark, podle kterého si každý může zdarma ověřit, zda je cena požadovaná za daný diamant adekvátní a spravedlivá. S diamanty zasazenými do šperku je to však mnohem složitější. Ve finální ceně šperku se odráží také hodnota kovu, design, náročnost zpracování, originalita a další faktory.

Čím větší diamant, tím vyšší cena?

Hmotnost diamantu není jediné kritérium, které má vliv na hodnotu diamantu. Je to soubor tzv. 4C (Carat - hmotnost, Colour - barva, Clarity – čistota, Cut – brus). Může se tedy stát, že větší diamant, který vykazuje horší výsledky v jednom nebo více dalších parametrech, bude levnější než diamant s nižší hmotností. Barva i čistota mají vlastní hodnotící systém. U barvy cenu snižují žluté až hnědé tóny. Čisté bezbarvé diamanty, tedy ty nejhodnotnější, se označují písmenem D. U čistoty se hodnotí míra inkluzí. Tématem barvy diamantů jsme se zabývali ve článku Klasifikace přírodních čirých diamantů podle barvy. Diamantovému brusu se zase věnujeme v textu Briliantový výbrus: zářící a jasný.

Kolik karátů by měl mít zásnubní prsten?

Jak už bylo řečeno, karátová hmotnost významně ovlivňuje cenu diamantu. Můžeme tedy říct, že s každým karátem roste cena diamantu exponenciálně, nikoli přímo úměrně. Rozpočet, který máme pro zásnubní prsten vyhrazený, nám bude svým způsobem vymezovat nabídku prstenů, ze které můžeme vybírat.

Pojďme si jednotlivé rozdíly přiblížit na konkrétním zásnubním prstenu K0191. Má klasický design, kterému kraluje v šesti krapnách uchycený kulatý diamant v briliantovém brusu. Právě jeho nadčasovost z něj dělá nejprodávanější zásnubní prsten z našeho portfolia. 

Ceny jednotlivých verzí tohoto modelu se liší počtem karátů vsazeného diamantu. Na následující fotografii můžete vidět srovnání všech velikostí diamantů, se kterými tento model vyrábíme. Prstýnky si také můžete prohlédnout a porovnat osobně v našem ateliéru.

Cena prstenu vzrůstá s počtem karátů v kvalitě SI/G zhruba následovně:

• 0,15 ct diamant – do 15 00 Kč
• 0,2-0,25 ct diamant – do 30 000 Kč
• 0,3-0,35 ct diamant – do 50 000 Kč
• 0,5 ct diamant – 60 000 až 90 000 Kč
• 0.8-1,0 ct diamant – od 100 000 Kč

Určitě však neplatí, že nejkrásnější zásnubní prsten je ten s největším diamantem. Vždy je nutné posuzovat vzhled šperku v jeho celku. Klenotníci navíc znají triky, které opticky zvětšují plochu diamantu. Tento efekt se nedá upřít především zasazení typu bezel neboli lunety, které vytváří kolem celého diamantu kruhové lemování. Pokud toužíte po větším prstenu než umožňuje váš rozpočet, můžete také vybírat z modelů, které kombinují více menších diamantů. Příkladem je třeba oblíbený design se třemi diamanty v řadě nebo styl halo, kde je větší kámen obklopen drobnějšími diamanty.

Investice na celý život

Hodnota diamantů stabilně roste o 5–10 % ročně, což z nich dělá velmi zajímavou investiční komoditu. Udává se, že v roce 2020 bylo na celém světě vytěženo až 111 milionů karátů surových diamantů. Možná vám to připadá jako obrovské množství, nicméně do rukou brusičů a posléze klenotníků se dostane jen jejich menší část. Většina diamantové produkce totiž nemá dostatečnou kvalitu, a putuje tak do jiných průmyslových odvětví.

Největší diamant světa

A na závěr bychom rádi zmínili ještě jednu zajímavost. Největším diamantem světa je Cullinan, který byl nalezen v roce 1905 v Jižní Africe a od té doby ho zatím žádný jiný nepředčil. Měl neuvěřitelných 3106 karátů, tedy 621,35 g. Jeho někdejší majitel, britský král Eduard VII se rozhodl nechat jej rozdělit na několik kusů u amsterdamských klenotníků. Ti z něj vybrousili celkem 9 briliantů. Dva největší kusy byly vsazeny do britských korunovačních klenotů. Největší Cullinan I či také Great Star of Africa o váze 530,4 karátů byl vybroušen do tvaru slzy a zdobí žezlo s křížem, Cullinan II či Second Star of Africa o váze 317,4 karátů dostal tvar cushion (polštářek) a je vsazen do britské imperiální koruny. Zbylých sedm briliantů se nachází v soukromém vlastnictví královny Alžběty II.