Česká republika
Když si v dnešní době vybíráte šperk s čirým drahokamem, bojuje o vaši přízeň hned několik různých kamenů. Kromě klasických přírodních diamantů jsou tu i diamanty laboratorně vytvořené, moissanity nebo kubické zirkonie. Lze poznat rozdíly mezi těmito drahokamy pouhým okem? A podle jakých kritérií nakonec vybrat ten, který bude nejen vyhovovat vašim potřebám, ale bude blízký i vašemu srdci?
Přírodní diamant: poklad ukrytý v hlubinách země
Kdybychom měli charakterizovat diamant jedním slovem, řekli bychom nadčasovost. Diamanty od nepaměti symbolizují tradici, luxus a trvalou hodnotu, a proto si v našem portfoliu drží po právu přední místo. Za diamantem stojí dlouhá historie, během které byl obohacen o mnohé legendy a symboliku. Nejčastěji byl spojován s motivem lásky, díky čemuž se stal první volbou u zásnubních prstenů.
Přírodní diamanty vynikají vysokou cenou, která odráží jejich exkluzivitu a vzácnost. Získávají se totiž těžbou ze země a na jeden karát (0,2 gramu) diamantů je třeba vytěžit až tunu horniny. Z vytěžených kamenů je navíc jen 20 % vhodných pro šperkařské účely. Peníze „uložené“ do diamantů ovšem představují spolehlivou investici. Více o tom, jak diamanty vznikly a jakými cestami se dostávají až do rukou zákazníků, se dozvíte v našem článku o původu diamantů.
Diamant je na Mohsově stupnici vůbec nejtvrdším nerostem na Zemi. Je velmi odolný vůči mechanickému i chemickému poškození a šperk s diamantem tak získává punc nesmrtelnosti.
Laboratorní diamant: zázrak moderní technologie
Zatímco přírodní diamanty vznikaly před miliardami let hluboko v zemském plášti za působení extrémního tlaku a vysokých teplot, příběh laboratorních diamantů (Lab Grown Diamonds) určených pro klenotnické účely se začal psát teprve před pár lety. Je třeba zdůraznit, že se v obou případech jedná o pravé diamanty. Díky pokroku vědy pouze rozlišujeme podmínky jejich vzniku.
S přírodními diamanty mají ty laboratorní společné chemické složení, a dokonce i naprosto identické fyzikální a optické vlastnosti. V čem se naopak liší, je čistota a dokonalost vnitřní struktury. A právě čistota je jedním z hlavních kritérií při hodnocení diamantů. Další významný rozdíl je v ceně: ta bývá o 20 až 50 % nižší než u přírodních diamantů. A právě ve spojení vysoké čistoty a příznivé ceny leží největší plus laboratorních diamantů. Při koupi šperku s velkým kamenem už nemusíte slevovat ze svých požadavků na kvalitu. Šperky s výraznými diamanty prvotřídní kvality tak už nejsou nedostupný luxus pro pár vyvolených.
Při testech diamantovou zkoušečkou, které se běžně provádějí ve zlatnictvích, reagují přírodní i laboratorní diamanty stejně. Pro zjištění původu jsou proto potřeba speciální přístroje v gemologických laboratořích, které zkoumají kámen z hlediska stopových prvků, krystalového růstu a dalších parametrů. I k laboratorním diamantům jsou vydávány certifikáty mezinárodních laboratoří (v případě diamantových šperků KLENOTA jde o IGI a GIA), kde je uvedeno, že se jedná o pravý diamant laboratorního původu.
Moissanit: hvězdný třpyt na dosah
Když v roce 1893 francouzský chemik Henri Moissan zkoumal vzorky horniny z kráteru po dopadu meteoritu v Arizoně, objevil mikroskopické části drahokamu, který původně identifikoval jako diamant. Až chemický rozbor o několik let později ukázal na odlišnosti ve struktuře. Shodou okolností byl minerál stejného složení vytvořen také laboratorně, a to dokonce o dva roky dříve.
Zatímco stavebním prvkem diamantu je pouze uhlík, ve struktuře moissanitu se spolu s uhlíkem nachází také křemík. Moissanity se prý vyskytují ve vesmíru v okolí hvězd, a proto si vysloužily přízvisko stardust čili hvězdný prach. V přírodě se tento drahokam nachází zcela výjimečně. Šperkaři dnes pracují téměř výhradně s moissanitem laboratorně vytvořeným, který se stal pro své vlastnosti a podobnost s diamantem velmi poptávaným drahokamem.
Zatímco diamant se pyšní nejvyšší možnou tvrdostí, moissanitu s 9,25 stupni patří těsné druhé místo. Nechává za sebou i vzácné drahokamy jako například safír nebo rubín. Jde tedy o velmi odolný kámen vhodný pro každodenní nošení. Moissanit se vyznačuje také vysokým leskem, který je dokonce až o 18 % vyšší než u diamantu. Odlesky se za určitých podmínek mohou jevit jako duhové. To je dáno schopností dvojlomu, díky níž se světlo pronikající do kamene ohýbá a láme na dva paprsky, které se dále rozkládají na spektrální barvy. Kdybychom hodnotili moissanity z hlediska čistoty na škále určené pro diamanty, dosáhly by v průměru stupně VS. To je hodnota, kterou najdeme pouze u 10 % diamantů.
Kubická zirkonie a její upadající sláva
Kubická zirkonie je stále ještě asi nejběžnějším materiálem, který se v klenotnickém průmyslu používá pro imitaci diamantů. Prodejci ji označují různě, nejčastěji se setkáte s názvy CZ, cubic zirconia nebo nepřesně zirkon. Po chemické stránce se jedná o oxid zirkoničitý se značkou ZrO2. Dříve byla díky tvrdosti 8,5 a vysokému indexu lomu jako napodobenina diamantu bezkonkurenční. Dnes můžeme kubickou zirkonii považovat z mnoha hledisek za překonaný materiál.
Vizuálních kvalit diamantu totiž ani zdaleka nedosahuje. Často působí skelným dojmem, za který mohou optické anomálie zvané „okna“. To jsou průhledné plochy, které neodráží světlo – lze se tak skrz ně dívat jako přes okno nebo naopak vytvářejí černé oblasti v kameni. Nejvíce se tento negativní jev (anglicky označovaný windowing) projeví při prohlížení minerálu z různých úhlů. Jako další obrovskou nevýhodu zirkonie vnímáme to, že časem ztrácí svou atraktivitu – zakaluje se, přestává se třpytit. Proto ji do pravých šperků, které mají uchovávat vzpomínky a těšit nás dlouhá léta, nedoporučujeme.
Zirkon: zapomenutý drahokam ve stínu zirkonie
Na tomto místě je třeba se zmínit ještě o zirkonu, kvalitním a plnohodnotném přírodním drahokamu, který bývá velmi často zaměňován právě s kubickou zirkonií. Zirkon se v přírodě nalézá v široké paletě barev od hnědé, žlutohnědé a žluté přes růžovou, modrou, oranžovou, šedou, červenou, zelenou až po čirou. Nejvzácnější exempláře mají modré zabarvení. Na stupnici tvrdosti patří zirkonu rozmezí 6,5 až 7,5. Bezbarvé zirkony nesou označení Matura diamant a dříve se používaly jako imitace diamantů. Dnes se však vzhledem k dostupnosti pokročilých technologií pro tento účel uplatňují jiné syntetické materiály.
Podrobnější srovnání základních vlastností všech zmíněných drahokamů najdete v této přehledné tabulce:
Který drahokam vybrat do zásnubního prstenu?
Od zásnubního prstenu očekáváme, že si udrží svou krásu mnoho a mnoho let od svatby i při každodenním nošení a minimální péči. Je tedy velmi důležité, aby vsazený drahokam dobře odolával vnějším vlivům a nebyl náchylný k poškrábání a jinému poškození. Tento požadavek nejlépe splňuje diamant – přírodní i laboratorní.
Krása je samozřejmě z velké části subjektivní pojem. Určité optické vlastnosti jako například čistota a lesk se dají měřit a porovnávat, ale nikdo už vám neřekne, zda se konkrétní ženě bude více líbit čirý diamant, duhově se blýskající moissanit, nebo třeba růžový safír… Ne nadarmo však diamant bývá označován za krále všech drahokamů. Jeho krása je jednoduše oslnivá.
U šperků ovšem nejde jen o to, co je okem viditelné. Diamanty, které jsou již po staletí spojené s tématem lásky a zásnub, budou jasnou volbou pro milovníky tradičních hodnot. Přírodní diamanty lze také vnímat jako investici, jelikož jejich hodnota rok od roku roste. Zdroje přírodních diamantů jsou na rozdíl od laboratorně vytvořených kamenů omezené, a tak si tyto drahokamy udržují auru jedinečnosti a exkluzivity. Mnoho žen navíc po pravých diamantech zkrátka touží.
Pro laboratorní diamanty hovoří jejich příznivá cena a možnost pořídit prsten s velkým kamenem vysoké kvality. Přílišné šetření na zásnubním prstenu ale rozhodně nedoporučujeme – zirkonii i zirkonu se proto raději vyhněte.
Moissanit je velice zajímavý, kvalitní a krásný kámen, který zásnubní prsten zdobit jistě může. Podobně jako barevné drahokamy a fancy diamanty ho vnímáme jako zajímavou alternativu ke klasickým diamantům.
