Česká republika
Ametyst je krásný do fialova zbarvený polodrahokam. Své jméno získal ve starověku díky svým údajným vlastnostem chránit člověka před opilostí. Pochází z řeckého amethyein či amethystos, tedy „nebýt opilý“. Řecká pověst vypráví o krásné dívce Amethyst a bohu vína a radosti Dionýsovi, kterému dívka neprojevila odpovídající úctu. Bůh se na ni rozhněval a seslal dva tygry, aby ji usmrtili. Bohyně Artemis se však smilovala a proměnila krásku v krystal křišťálu. Dionýsos poté svého činu litoval a polil krystal červeným vínem. A tak vznikl ametyst.
Ametyst v historii, pověstech a tradicích
Ve starověkých říších byl ametyst velice oblíbený, dokládají nám to archeologické nálezy ametystových korálových šňůr z Egypta, Sumeru, Afghánistánu a dalších míst. Zmiňuje se o něm i Bible. V Římské říši i v pozdějších dobách byla fialová barva symbolem vysokého společenského postavení. Důležití muži proto nosili fialové roucho a jejich ruce často zdobil prsten s ametystem. Většinou se jednalo o biskupy, kteří získali i politickou funkci. Díky tomu se ametyst stal symbolem Nebeského království a nosí ho hlavně církevní hodnostáři.
Dle historických pramenů byl ametyst také talismanem námořníků a vojáků. Řekové a Římané ho při sobě nosili jako prevenci proti opilosti nebo pili z ametystových pohárů. Italský astronom Camillo Leonardi žijící na přelomu 15. a 16. století napsal, že ametyst zrychluje rozum a zbavuje zlých myšlenek. Tmavé odstíny jsou nejlepší pro umělce a vynálezce, kterým dodávají inspiraci a energii.
Ametyst prý má schopnost uzdravovat a chránit před nočními můrami. Traduje se, že symbolizuje pravou a pevnou lásku, navíc je kamenem svatého Valentýna. Nosit by se měl na pravém ukazováčku. Ametyst patří k měsíci únoru, ideálním dárkem pro osoby narozené v tomto období je proto například přívěsek s ametystem nebo ametystové náušnice. Váže se také k 6. a 17. výročí svatby.
Ametyst, prasiolit, citrín a ametrín: rozdíly a vlastnosti
Ametysty jsou stejně jako třeba růženíny či záhnědy odrůdou křemene, mají tedy tvrdost 7. V přírodě jsou poměrně běžné, nejčastěji je najdeme ve formě prizmatických krystalů, které mohou dorůst obrovských rozměrů, nebo nádherných geod vážících až několik tun. Jejich fialovou, levandulovou až purpurovou barvu jim propůjčuje přítomnost železa. Bývají průhledné, průsvitné i opakní (neprůsvitné). Krystalizují v klencové soustavě, jsou neštěpné, lasturnatého či tříštivého lomu, skleného až mastného lesku. Naleptá je pouze fluorovodík.
Pokud ametyst zahřejeme, již při poměrně nízké teplotě (cca 250 °C) ztrácí barvu a mění se na žlutohnědý kámen, jemuž říkáme citrín. Většina citrínů, které dnes můžeme koupit, jsou právě v pícce vyžíhané ametysty. Někdy se jim říká brazilský citrín či brazilský topaz. Na rozdíl od pravých citrínů jsou tyto vyžíhané o něco oranžovější, od topazů je téměř nemožné je pouhým okem rozeznat. Speciálním případem jsou ametríny, jakási přechodová fáze mezi ametystem a citrínem: půlka kamene bývá zbarvená do fialova a zbytek je žlutý.
Velké popularitě se v dnešní době těší ještě jeden příbuzný: říká se mu zelený ametyst. Ve skutečnosti však v přírodě nejde o ametyst, ale o zelenkavě zbarvený křemen s příměsí železa a niklu. Vhodnějším označením by tedy měl být limetkový citrín nebo ještě lépe prasiolit či prasolit. Protože ale prasiolity používané ve šperkařství vznikají uměle vyžíháním přírodního ametystu (stejně jako citríny), označují se tyto kameny jako zelené ametysty.
Jak vybrat dokonalý šperk s ametystem
Ametyst poznáme na první pohled. Touto charakteristickou fialovou barvou nevyniká žádný jiný kámen. Za nejkvalitnější se považují kusy sytě fialové bez barevných zón. Díky svým vlastnostem je velmi odolný, bývá čistý, bez inkluzí a prasklin. Proto se ametysty mohou brousit v poměrně velkých kusech. Pokud máte rádi výrazné šperky s velkými kameny a nechcete utrácet statisíce, ametyst je ideální volba. Jeho nespornou výhodou je totiž dobrá dostupnost (těží se po celém světě) a s ní spojená velmi příznivá cena.
Fialovému ametystu sluší kombinace se všemi barvami zlata. V bílém zlatě dokonale vynikne, se žlutým se krásně doplní a s růžovým zlatem vytvoří zajímavou barevnou souhru. Každého osloví něco jiného a fantazii se meze nekladou. To platí i pro zelenou variantu ametystu. V naší nabídce najdete zelený ametyst zejména v růžovém a bílém zlatě. Ametystům sluší i společnost jiných drahokamů. Rozumí si především s diamanty, vyzkoušet ale můžete také neotřelou kombinaci fialového ametystu a červeného rhodolitu.
Ametysty se brousí do tradičního kulatého nebo oválného brusu. Jednoduchou eleganci ztělesňuje brus ve tvaru kapky. Pokud byste zatoužili po něčem zajímavějším, sáhněte po ametystovém srdci. Velice moderní je brus ve tvaru oblého čtverce, kterému se říká cushion, který je ideální pro velké barevné kameny.
Jak o přírodní krásu ametystu pečovat
Ametysty časem na světle ztrácejí barvu. Jde o přirozený proces, který se nedá zvrátit. Jediným způsobem, jak kameni barvu vrátit, je ozáření, čímž by ale vznikl radioaktivní šperk. Naše rada tedy zní: pokud ametystový klenot právě nemáte na sobě, ukládejte ho do krabičky s víkem. Ametysty patří k poměrně odolným kamenům a jen tak se nepoškodí. Pozor byste měli dávat jen na teplotní šoky, přílišné zahřátí a velký tlak.
V 19. století se přišlo na to, jak vyrobit křemenné odrůdy v laboratorních podmínkách. První hydrotermálně vyvinutý křemen spatřil světlo světa v 90. letech 19. století. Vznikl pro průmyslové aplikace. Dnes se můžeme setkat s umělými ametysty i v klenotnictví, bez gemologické laboratoře je od přírodních nepoznáme. Jelikož je ale laboratorní proces výroby velice zdlouhavý a drahý, nevyplatí se přírodní ametysty nahrazovat umělými. Abyste měli naprostou jistotu, ke každému šperku KLENOTA získáte zdarma certifikát pravosti.
Kde všude se dá ametyst najít
Ametysty se díky své hojnosti těží téměř po celém světě. Dle oblastí se nejčastěji liší svou barvou. Nádherné purpurové kusy pocházejí z Afriky, Srí Lanky a Bornea. Mnoho ametystů pochází z Indie. Od 19. století se začaly vyvážet i z Brazílie a Uruguaye. Před objevením brazilských dolů byly ametysty stejně drahé jako rubíny a smaragdy.
Mnoho nalezišť najdeme i na území Česka. Ametyst si tak můžeme přivézt například z Českého ráje, Vysočiny, Jeseníků, Chebska či Krušných hor. Ametysty z krušnohorské lokality Ciboušov zdobí významné památky nejen v Čechách. Najdeme je například v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. I kaple sv. Kateřiny a sv. Kříže na Karlštejně jsou vyzdobené plátky ciboušovského ametystu. Karel IV. je tak chtěl připodobnit nebeskému Jeruzalému. Karel IV. měl ametysty tak v oblibě, že jeden nechal dokonce vsadit i do korunovačního kříže.
Tip na výlet za ametysty
Mezi Vranovem nad Dyjí a Vídní se nachází velký zábavní park věnovaný ametystům s názvem Amethyst Welt Maissau. Tento park je jedním ze vzácných nalezišť pásových ametystů (na celém světě je jich jen dvacet). Na vlastní oči zde uvidíte největší volné ametystové žíly světa v místním dole a na rýžovišti si můžete najít svůj vlastní ametyst, který pak lze na místě vybrousit a vyleštit. Pokud se na vás štěstí neusměje, ametyst dostanete jako dárek. K dispozici jsou zde i dětská hřiště či květinová zahrada s ukázkami minerálů.
