Prsten z bílého zlata: může časem žloutnout?

Zásnubní prsten z bílého zlata je dnes nejoblíbenější volbou mezi nastávajícími. V kombinaci s briliantem, tzv. solitérem, jde o nadčasovou klasiku, která okouzlí a potěší každou ženu. Po zbytek života jí bude dělat radost nejen jako krásný šperk, ale i symbol vaší lásky. 

U šperků z bílého zlata se však po čase může zdát, že zlato získá béžovou barvu. Jde o naprosto přirozený proces, který vám podrobně vysvětlíme v dnešním článku. Není se však čeho bát – nejde o nevratný proces. Vrátit šperku jeho původní bělost a lesk je opravdu jednoduché.

Zásnubní prsteny z bílého zlata vyrobené s láskou v naší dílně

V KLENOTA je pro nás výroba zásnubních prstenů srdcovou záležitostí. Naši zlatníci ví, že při ruční výrobě záleží na každém detailu, a tak každý šperk projde rukama několika zkušených odborníků, kteří ho dovedou k dokonalosti. Věříme, že obzvlášť zásnubní prsten je klenot, který by s vámi měl prožít celý život, a proto klademe velký důraz na kvalitu materiálů. Šperky vyrábíme výhradně z pravého 14k zlata a pracujeme pouze s materiály od prověřených dodavatelů nebo si legujeme vlastní slitiny, které jsou ověřené a zaregistrované u puncovního úřadu. 

Jak vzniká bílé zlato 

Zlato ve své ryzí podobě má intenzivní zlato-žlutou barvu. Je však velice měkké, takže nepoužitelné k výrobě šperků. Musí se proto smíchat s jinými prvky, které mu propůjčí vhodnější vlastnosti – zejména větší tvrdost. Tomuto procesu se říká legování. Jednou z takových slitin je bílé zlato, které je ideální pro výrobu prstenů, jelikož je tvrdší než zlato žluté nebo růžové. 

Bílé zlato je k dostání v tradiční 14karátové podobě, ale setkat se můžete i s 18karátovým zlatem. Vzniká příměsí čtyř prvků – niklu, zinku, manganu nebo palladia. Někdy může bílé zlato obsahovat všechny čtyři, vždy ale musí být ve slitině minimálně dva z nich. Tyto kovy pak překrývají přirozený žlutý odstín zlata. To je důvod, proč nebude bílé zlato nikdy dokonale bílé, ale nažloutlé – a 18karátová slitina bude béžovější než 14karátová, protože obsahuje i více zlata. 

Proč bílé zlato žloutne?

Vliv na žloutnutí má slitina, ze které je šperk vyrobený. Vždy ale záleží na druzích a poměru přidaných prvků.

• Slitina zlata s palladiem má šedobílou barvu, ale je velmi drahá a měkčí než ostatní slitiny.
• Bílé zlato se zinkem je tvrdší, mírně nažloutlé a dobře se opracovává i slévá, takže na něj nejčastěji narazíte u odlitých šperků, které tvoří většinu nabídky dnešních zlatnictví se sériově vyráběnými šperky.
• Bílé zlato s niklem je nejtvrdší a oproti zinkovým slitinám i bělejší. Běžně se používá pro ručně vyráběné šperky – nejčastěji prsteny. Jeho nevýhodou může být, že je nikl alergen. Jeho množství ve slitině je však hlídáno puncovním úřadem a je opravdu minimální, takže většině lidem problémy nedělá.  

Nakonec se šperky z bílého zlata galvanicky pokovují hypoalergenním rhodiem. Tím získají stříbřitě bílý vzhled a ochrannou vrstvu. 

Za žloutnutí nemůže jen čas

Zlato může reagovat i s kůží. Ta totiž vytváří látky, jako jsou přírodní kyseliny, na které může neušlechtilý kov reagovat a v konečném důsledku skutečně změnit barvu a zežloutnout. Barvoměna se projeví zejména v místech, kde je šperk s kůží v kontaktu. V jiných případech mohou kovy zreagovat kupříkladu s chlorem, který se běžně používá kvůli čistotě vody v bazénech. Některé slitiny zase mohou být citlivé na mořskou vodu, čisticí prostředky nebo kosmetiku. Jen pro zajímavost – růžové zlato obsahuje množství mědi, takže když na něj necháme několik hodin působit silnější kyselinu, tak zezelená. 

Žloutne všechno bílé zlato? Ano i ne...

Jak už bylo zmíněno, žloutnutí zlata závisí jak na druhu slitiny a poměru přidaných prvků, tak na chemických reakcích, kterým šperk vystavujeme. Jestli šperk časem změní zbarvení tak záleží na více okolnostech a nejde říct, že by bylo pravidlem. 

Změnu barvy zlata můžeme pozorovat nejčastěji  u prstenů, u kterých může důsledkem pravidelného nošení dojít v exponovaných místech šperku k setření vrstvy rhodia, která se třením o kůži ztenčuje. Doba zániku rhodiové vrstvy závisí na její tloušťce – správně by se měla pohybovat mezi 0,75–1,5 mikrometru. Pro představu: 1 mikrometr je velikost bakterie, lidský vlas má asi 100 mikrometrů. Při zachování správně tlusté vrstvy by měla vrstva rhodia na prstenu vydržet 1–2 roky, pak se může začít objevovat původní béžová barva kovu a prsten je třeba dát na kompletní obnovu povrchu včetně porhodiování. 

Je žloutnutí opravdu špatné?

V ateliéru KLENOTA jsme přesvědčení, že změna barvy není na škodu. Jde o přirozený proces zlata a nikoli o znehodnocení šperku nebo nevratnou změnu. Váš klenot tím získává osobitou patinu a je potom doslova jedinečný – jen a jen váš. 

U kožené kabelky na patinu čekáme a těší nás, jak se časem mění a stárne do krásy – mějte ji  rádi také u šperků. Patina je důkazem, že s vámi vaše klenoty žijí a jsou svědky všeho, co prožíváte. 

Jak vrátit prstenu původní bělost – je to snadné!

Pokud šperk z pravého zlata po čase opravdu zežloutne, nikdy by se nemělo jednat o nevratnou změnu. Takový šperk u nás můžete nechat jednoduše vyčistit nebo přeleštit do původní krásy, případně znovu porhodiovat. V rámci služeb KLENOTA vám nabízíme základní servis šperků KLENOTA zdarma. Ten zahrnuje ultrazvukové čištění, čištění párou, kontrolu šperku a krapen i upevnění kamenů a sterilizaci UVC světlem. 

Váš šperk z bílého zlata vám také rádi znovu porhodiujeme a vrátíme mu zářivost a lesk. To znamená vyčištění, přesmirkování, přeleštění, případné opravy a opětovné nanesení vrstvy rhodia. Pokud máte zájem o vyčištění nebo kompletní obnovu šperku, napište nám na info@klenota.com a my už se s vámi domluvíme na dalším postupu.