Akvamarín: drahokam barvy průzračného moře

Dívat se na akvamarín je jako hledět do nejčistšího moře. Původ názvu tohoto drahokamu proto nikoho nepřekvapí: vznikl spojením slov aqua marina, tedy mořská voda. Od pradávna se používá jako ochranný amulet pro námořníky, kteří brázdí nevyzpytatelné vody oceánů a moří. Akvamarín nad nimi bdí a má je přivést bezpečně na pevninu. 

Akvamarín v historii, tradicích a legendách

Akvamaríny lidstvo zná již od starověku. V Římské říši byl tento drahokam spjat se vztahy, hlavně s trvalostí lásky. I proto bylo zvykem darovat po uzavření manželského svazku ženě jako jeden z prvních darů právě akvamarín. Znali ho i Egypťané nebo Sumerové. V jejich kulturách byl akvamarín symbolem štěstí a věčného mládí. V Evropě se od 14. století používal třeba jako brusný kámen pro výrobu čoček do brýlí. 

Akvamarín patří k měsíci říjnu. Je spojen také s Měsícem a elementem vody. Říká se, že jde o kámen dávných mořských bohyní. Představuje klid a ticho. Svému nositeli pomáhá zklidnit mysl, potlačit stres a převzít zodpovědnost za vlastní život. Do vztahů vnáší harmonii. Je silným kamenem odvahy.

Akvamaríny se hodí pro osoby narozené ve znamení Ryb, Blíženců, Vodnáře či Lva. Akvamarínový šperk se tradičně daruje k 19. výročí svatby. Vybrat můžete například kombinaci náušnic a náhrdelníku. Prstýnek s akvamarínem se hodí například k narození syna, v poslední době získávají stále větší popularitu také akvamarínové zásnubní prsteny.

Akvamarín z pohledu vědy: charakteristické vlastnosti

Akvamarín patří do rodiny berylů, stejně jako smaragd či morganit. Chemicky se tedy jedná o hlinitokřemičitan berylnatý (Be3Al2Si6O18). Zpravidla bývá modrý nebo modrozelený, velice vzácně světle žlutý. Modrou barvu způsobuje příměs železa. Někdy v něm můžeme najít i příměs titanu. Akvamaríny mají často schopnost dichroismu. Dokážou rozkládat světlo, takže pod různými úhly mění intenzitu barvy. 

Akvamaríny jsou průsvitné až průhledné. Na škále tvrdosti je najdeme těsně za křemenem mezi hodnotami 7,5 až 8. Jsou poměrně křehké, nemají dokonalou štěpnost, lom je lasturnatý, lesk skelný. Krystalizují v šesterečné soustavě. Krystaly jsou prizmatické, vzácně až 30 cm dlouhé. Typickými oblastmi výskytu jsou dutiny, žulové pegmatity nebo aluviální (říční) ložiska štěrku. Rozpouští je kyselina fluorovodíková. 

Jak vybrat ten nejkrásnější akvamarín

Něžná světle modrá barva, pro akvamaríny typická, je dnes velice v módě. V 19. století lidé dávali přednost spíše modrozeleným odstínům. Dnes jsou ale zelenkavé kameny ceněné méně než modré kusy. Stejně jako u jiných drahokamů platí i zde, že čím sytější barva, tím vyšší cena. Akvamaríny mohou totiž mít nejrůznější odstíny modré. Od světlounké přes blankytnou až po sytě modrou. Ve šperkařství se nejvíce používají světle modré kameny pro svou relativně příznivou cenu. Méně kvalitní a neprůsvitné akvamaríny se využívají k tvorbě sošek a korálků nebo se brousí do kabošonů. U těch se může projevit i efekt kočičího oka.

Jejich světlá barva a poměrně velká míra průhlednosti způsobuje, že se v akvamarínech projeví každá nedokonalost, inkluze či prasklinka. Naštěstí na tyto nedostatky příliš netrpí a jen zřídka najdeme kazový kousek. A to i přes to, že díky velikosti krystalů můžeme akvamaríny brousit do poměrně velkých drahokamů. Tato vlastnost má ještě jednu obrovskou výhodu. Díky tomu, že dokonalé přírodní kameny nejsou až tak vzácné a náklady na výrobu laboratorních akvamarínů jsou vysoké, se nemusíme bát, že koupíme padělaný kousek. Jeho cena by pravděpodobně převýšila cenu přírodního kamene. 

Aby se v kameni dostatečně projevila jeho modř, udává se, že by měl mít přes 5 karátů (alespoň 1 gram). Existují ale i výjimky. V některých oblastech světa se totiž těží akvamaríny sytějších barev. Ty jsou krásně modré i při váze nižší než 5 ct. Z toho důvodu se můžeme setkat s menšími kameny, které jsou dražší než větší kameny stejné barvy.

Brusy a barvy, které akvamarínu sluší

Akvamaríny se nejčastěji brousí do tvaru oválů nebo tzv. emerald brusu (ten má tvar obdélníku se zkosenými rohy). V nabídce KLENOTA ale najdete i několik dalších tvarů. Vybírat můžete například mezi šperky s kulatými akvamaríny. Originální a moderní jsou i jednoduché náušnice pecky s kameny v brusu trillion či jednoduché přívěsky ve tvaru kapky. Pro romantické chvíle se skvělé hodí drahokam vybroušený do tvaru srdce. 

Akvamaríny perfektně doplní diamanty jakýchkoli velikostí a tvarů. Sluší jim všechny tři základní barvy zlata: bílá, žlutá i růžová.

Jak o akvamaríny pečovat a na co si dát pozor

Akvamaríny jsou průhledné až průsvitné kameny, proto je přes ně všechno vidět. Občas se stává, že nám zákazníci přinášejí své akvamarínové prsteny, v nichž kámen změnil barvu a ztratil lesk. Takové kameny jsou většinou obalené vrstvou nečistot. Stačí je ovšem šetrně vyčistit a akvamarín září jako dřív. Doporučujeme proto znečištění předcházet a zejména při vaření a uklízení prsteny sundávat. Na slunci může akvamarín časem vyblednout. Proto ho uchovávejte zavřený v krabičce, kde bude chráněn před světlem a prachem.

Stejně jako řada jiných kamenů se i u akvamarínů upravuje barva. Žíhají se při teplotách 400–450 °C, aby se odstranily nežádoucí žluté a zelenkavé odstíny. Někdy se upravují také ozářením, které zvyšuje sytost jejich barvy. Více ceněné jsou samozřejmě ty akvamaríny, které žádným procesem úpravy barvy neprošly. Každý prodejce by vám měl o kameni podat úplné informace. Při nákupu šperků KLENOTA je samozřejmostí certifikát pravosti zdarma.

Zajímavosti a rekordy

Mezi významná naleziště akvamarínů patří USA (Colorado), Brazílie a Rusko. Dále pak například Indie, Pákistán, Srí Lanka, Madagaskar, Zimbabwe, Keňa a JAR. Nejvzácnější a nejsytější akvamaríny se však těží hlavně v Brazílii, na Madagaskaru nebo v Nigérii.

Největší známý akvamarín byl nalezen právě v Brazílii poblíž města Marambaia roku 1910. Vážil 110 kg, byl téměř půl metru dlouhý a na šířku měl 38 cm. Nese jméno Minas Gerais. Dnes je jeho část umístěna ve Smithsonově institutu ve Washingtonu, D. C. Zde najdeme také druhého rekordmana. Je jím modrozelený akvamarín Dom Pedro. Ten je vybroušen do tvaru obelisku. V surovém stavu vážil 45 kg a měřil téměř 1 metr. 

Z Brazílie ale pocházejí i další slavné akvamaríny. Například akvamarínová kolekce královny Alžběty II., kterou dostala od brazilského prezidenta roku 1953 v den své korunovace. Další slavný akvamarín se stal symbolem brazilsko-amerického přátelství. Tento zelenomodrý skvost původně vážil 1,3 kg, byl však rozřezán na dvě části. Ta větší byla opracována a jako dar si ji odvezla Eleanor Rooseveltová, manželka amerického prezidenta.