Přemýšleli jste někdy, proč dva „stejné“ drahokamy nejsou tak úplně stejné? Jmenují se stejně, mají stejné vlastnosti – tvrdost, hustotu, lom… tak proč vypadá každý jinak? U přírodních drahokamů platí, že každý kus je originál. Pokud vás zajímá, co přesně ovlivňuje jejich podobu, zejména barvu, proč se od sebe kameny v náušnicích či v celém setu můžou trochu lišit a jak náročné je vhodný kámen vybrat, je tento článek právě pro vás.
Teplota světla
Také teplota světla a jeho zdroj umí velmi silně ovlivnit barvu drahokamu, a tím nemyslíme jen efektní barvoměnné kameny, o kterých byla řeč v předchozí kapitole. Pokud tedy kupujete šperk přímo v obchodě, věnujte pozornost i tomu, pod jakým světlem si ho prohlížíte. Rozhodně se vyplatí porovnat, jakým dojmem kámen působí na denním světle a jakým na umělém. Nemusíte odcházet z obchodu, stačí popojít k oknu.
Technické záludnosti
Ne vždy však kupujeme šperky v obchodě. A tak musíme myslet i na to, jakou barvou působí drahokam na fotografii, kterou si prohlížíme. Mezi faktory ovlivňující podobu kamene si tedy můžeme přidat i techniku.
Na každém monitoru a na každém telefonu se barvy jeví trochu jinak. Neovlivňuje je pouze typ obrazovky, ale také individuální nastavení uživatele, například hodnota jasu apod. Moderní typy monitorů navíc mění barvu světla v závislosti na denní době.
Také je třeba připomenout, že každý kámen je originál. A tak i kdyby fotografie na monitoru zobrazovala skutečnost přesně, konkrétní drahokam se může lehce lišit: bude odpovídat deklarovaným kvalitativním vlastnostem, optické vlastnosti, ke kterým barva patří, budou ale vždy unikátní.
Stejná barva s různými původci
Již tak rozsáhlé téma barevnosti drahých kamenů se dále komplikuje, když si uvědomíme, že kromě různých faktorů ovlivňujících výslednou barvu drahokamu existují také stejné barvy s jiným původem. Vysvětlíme si to na příkladu smaragdu.
Víme, že smaragd může mít pouze zelenou barvu, liší se pouze odstín, tón, sytost apod. I velmi podobné zelené zbarvení ale může mít zcela jiné původce. Někdy za ním stojí chrom, jindy vanad, titan, mangan nebo železo ve formě Fe2+. Právě poměr a přítomnost či nepřítomnost daných iontů dává minerálu výslednou barvu. Dříve dokonce existovalo pravidlo, že za smaragd lze považovat pouze takový beryl, jehož zelenou barvu způsobuje v největší míře chrom. Dnes již toto pravidlo neplatí, a tak se paleta přírodních smaragdů rozšířila například o nádherné kameny z Brazílie.
Extrémní podmínky, které jsou vítané
Výslednou barvu minerálu ovlivňují i extrémní podmínky, kterým může být kámen vystaven jak v přírodě během svého růstu, tak v laboratoři. Jde o vysoké teploty, vysoký tlak a radiaci.
V přírodě se nerosty běžně setkávají s radiací v hlubokých vrstvách zemské kůry. Vděčíme jí například za žluté safíry nebo zelené diamanty. Záleží přitom i na typu radioaktivního záření: alfa, beta a gama paprsky působí různě. Klíčová je i délka expozice. Kromě radiace působí ve velkých hloubkách také vysoké teploty, které mohou barvu kamene dále ovlivnit. Vystavením extrémním podmínkám může dojít také k deformaci krystalové mřížky. Jde o jakoukoli odchylku od přirozeného atomového uspořádání nerostu. Vazby v mřížce mohou být změněné, do struktury může být navázán prvek, který tam za normálních okolností není, apod. Deformovaným místům se říká barevná centra.
Člověk se postupně naučil extrémní podmínky používat v laboratořích s cílem zušlechtění minerálů a vylepšení jejich barev. Pomocí radiace vznikají sytě modré tóny topazů. Žíhání se hojně používá u ametystů, které vlivem vysokých teplot mění barvu na žlutooranžovou a prodávají se pak jako citríny. Podobné modifikace se nevyhýbají ani safírům. Ve šperkařství jde o zcela běžné a akceptované úpravy.
Existuje i poměrně vzácný případ, kdy minerál po vystavení vyšším teplotám mění barvu pouze na chvíli a potom se mu vrátí jeho původní zbarvení. Tento jev lze pozorovat např. u zvláštní kategorie diamantů, kterým se říká chameleoni. Ví se o nich zatím jen velice málo. Jejich barva přechází ze zelené na zelenožlutou a hnědou či naopak, jiné diamanty mění barvu na žlutou až oranžovožlutou. Zelený diamant a zelený chameleon ale není totéž. Chameleon po vyžíhání barvu změní a vždy se následně vrátí do původního stavu.
Kouzlo šperku je v jeho jedinečnosti
Šperky ruční výroby se nevyrábějí sériově, jeden jako druhý. Každý šperk KLENOTA projde rukama zkušených zlatnic a zlatníků v naší dílně. Velice obtížnou součástí jejich práce je vybrat ty pravé drahokamy. U náušnic to bývá dvojitá výzva. Často je třeba ručně vytřídit stovky kamenů. Když si uvědomíme, kolik faktorů podobu minerálu ovlivňuje, není se čemu divit. Jsou to hodiny precizní práce, která ale významně přispívá k dokonalosti našich klenotů.
Barevné drahokamy nabízejí úžasné možnosti. Neexistují dva stejné, vždy se v něčem liší, i kdyby jen v sebemenším detailu. Je to nádherný a bohatý svět, který lidi nikdy nepřestane fascinovat a inspirovat. Každý kámen má vlastní příběh. A i když obsahuje něco, co považujeme za nedostatek, je to součástí toho, co ho dělá přírodním a co ho odlišuje od jednotvárných barevných sklíček.
