Pokud jste ještě neslyšeli o půvabně růžovém morganitu, není divu. Tento drahokam totiž nemá příliš dlouhou tradici, ve známost vešel až roku 1910. Byl objeven v Kalifornii a pojmenován po známém finančníkovi a sběrateli minerálů Johnu Pierpontu Morganovi. Potom ještě chvíli trvalo, než se dostal do povědomí lidí a začal se těšit (stále rostoucí) oblibě.
Jelikož je lidstvu morganit znám až v novodobé historii, nevážou se k němu žádné legendy. Víme jen, že ve starověku se mu říkalo růžová růže. Zda se ale skutečně jednalo o morganit, to už dávno zavál písek…
Novodobé tradice a legendy
Morganit, označovaný také jako „andělský kámen“, prý nejvíce prospívá lidem narozeným ve znamení vah, vodnáře a býka. Traduje se, že účinně odbourává stres a vnáší klid a rovnováhu do nervové soustavy. Velmi často se proto používá při meditacích. Ženám přináší pocit nezávislosti a harmonie s opačným pohlavím, mužům zase pomáhá vyrovnat jejich mužskou a ženskou energii.
Morganit má prý schopnost v člověku vyvolat a udržet lásku. S romantikou a láskou je samozřejmě spojován i pro svou jemně růžovou barvu. Šperk s morganitem proto potěší například jako dárek k Valentýnu nebo k výročí, sáhněte třeba po náhrdelníku s morganitem nebo morganitových náušnicích. A pokud máte v plánu žádat o ruku, zásnubní prsten s morganitem představuje skvělou trendy volbu.
Vlastnosti morganitu z pohledu chemie a mineralogie
Morganit se stejně jako smaragdy či akvamaríny řadí do skupiny berylů. Proto se mu také někdy říká růžový smaragd nebo růžový beryl. Jeho chemický název je poněkud krkolomný, jde o křemičitan diberylnato-trihlinitý. Na barevné škále se pohybuje mezi růžovou, lososovou a purpurovou. Jeho jemně pastelové zabarvení způsobuje přítomnost manganu nebo cesia.
Na tvrdostní stupnici ho najdeme těsně nad křemenem, zaujímá příčku 7,5–8. I přes svou relativně vysokou tvrdost je ale poměrně křehký. Má skelný lesk, lasturnatý lom, štěpí se podle báze a při rýpnutí do podložky za sebou zanechává bílou stopu. Je průhledný až neprůhledný. Krystalizuje v šesterečné soustavě. Tvoří prizmatické až tabulkovité krystaly, které mohou být poměrně velké. Nachází se na pegmatitech v podobě narostlých drúz.
U některých morganitů se můžeme setkat s efektem kočičího oka. Takové kameny se brousí do tvaru kabošonů. Další optickou zajímavostí morganitů je pleochroismus: pod určitým úhlem v nich můžeme pozorovat růžové až namodralé odlesky. Pro dosažení této vlastnosti je třeba kámen správně orientovat již při výbrusu.
Jak si užít krásu morganitu naplno
Na morganitu se nejvíce cení jeho velikost, barva a čistota. Platí, že čím větší kámen, tím sytější barva. Nejcennější jsou co nejsytěji růžové kusy bez oranžového nádechu. V dnešní době už se ale tento trend pomalu mění a sběratelé začínají vyhledávat i různé barevné odstíny s nádechy jiných barev. Co se týká čistoty, patří morganit k výjimkám mezi drahými kameny, neboť velice často žádné inkluze neobsahuje. Na jeho ceně se odráží i fakt, že jeho ložiska nejsou příliš početná. Morganit proto patří k nejdražším drahokamům na světě.
Kombinovat ho doporučujeme především s bílým a růžovým zlatem. V bílém zlatě skvěle vynikne jeho přirozeně jemná barva. Při zasazení do růžového zlata vznikne dokonale romantický šperk, který působí velice jemně a žensky. Morganitu sluší i žluté zlato, může ovšem mírně zkreslit jeho růžový odstín. Pokud byste chtěli morganitový šperk ozdobit i dalším kamenem, není lepší volba než král všech drahokamů – čirý diamant. Ten svým leskem šperk krásně rozzáří, ale neodpoutá pozornost od ústředního morganitu. Zejména u prstenů v halo stylu působí tato kombinace naprosto luxusně.
Jelikož je morganit poměrně nový kámen, navíc velmi vhodný k broušení, brusiči s ním moc rádi experimentují. Díky jeho fyzikálním vlastnostem mohou vzniknout i poměrně velké vybroušené kusy, které jsou u ostatních drahokamů často nemyslitelné nebo velice vzácné. Setkat se můžeme s klasickým oválným i kulatým brusem. Jako blízkému příbuznému smaragdu mu pochopitelně velmi sluší i brus emerald. Zajímavou volbou je trojboký brus zvaný trillion, který působí velmi moderně. V naší nabídce najdete i morganit ve tvaru kapky.
Na co si dát při koupi morganitu a péči o něj pozor
Morganity mohou být uměle upravovány při celkem nízkých teplotách (okolo 400 °C). Často tak dochází k úpravám barvy s cílem odstranit oranžový či žlutý nádech. Tato úprava je ve šperkařství akceptována a vylepšují se tak téměř všechny dnes dostupné morganity. Dále mohou být morganity ozařovány z čirých berylů. O každé takové úpravě by měl prodejce zákazníka informovat.
Morganity se dají zaměnit například s růženíny, což je odrůda křemene. Ty bývají na rozdíl od morganitů méně průhledné, mléčně zabarvené a ne tak lesklé. Také jsou o něco měkčí. Dalším podobným minerálem je odrůda spodumenu kunzit. Ten je měkčí než morganit a má výraznější pleochroismus. Ostatní růžové kameny, jako například topaz, spinel nebo rubelit, mají sytější růžovou barvu a častější přítomnost inkluzí (rubelit vždy). Jistotu vám zaručí certifikát pravosti, který dostanete zdarma ke každému šperku KLENOTA.
Stejně jako akvamarín je i morganit čirý a velice jemně barevný. To znamená, že přes něj vidíme vše, co je pod ním. Pokud se znečistí například při vaření, ztratí dočasně lesk a zdánlivě změní i barvu. Navíc je poměrně křehký a citlivý na tlak. Stejně jako ostatní beryly ho může poškodit také působení chemikálií. Doporučujeme znečištění či poškození předcházet a šperky s morganity (zejména prsteny) sundávat při cvičení, domácích pracích apod. Lehce znečištěné kameny lze jemně omýt v mýdlové vodě. Při silnějším znečištění domácí čištění nedoporučujeme. Vaše šperky KLENOTA vám kdykoli zdarma vyčistíme v našem ateliéru.
Nejkrásnější, největší a nejslavnější morganity
Nejlepší růžové kusy se těží na Madagaskaru. Odtud pocházejí nejkvalitnější morganity, kterým se žádné jiné nevyrovnají. Broskvově oranžové morganity se vyvážejí z Brazílie, další ložiska najdeme například v Číně, Pákistánu, Rusku, Zimbabwe, Barmě, Afghánistánu, Mosambiku, Kalifornii a Maine v USA.
Největším vybroušeným morganitem je 600 karátů (120 g) vážící kámen původem z Madagaskaru. Získal brus cushion a podívat se na něj můžete v Britském muzeu. The Smithsonian Institution ve Washingtonu, D. C., má ve své sbírce dva facetované morganity. První váží 250 karátů (50 g), druhý 236 karátů (47,2 g).
Jeden z největších přírodních morganitů byl nalezen 7. října 1989 v lomu Bennet Quarry of Buckfield v Maine. Kámen měl oranžový nádech a byl 23 × 30 cm veliký. Ručička váhy se zastavila na úžasných 50 librách, tedy cca 22,7 kg! Tento morganit byl pojmenován Rose of Maine. I brazilští horníci při své práci zjistili, že morganitové krystaly mohou dosahovat úctyhodných rozměrů. Při dolování narazili například na krystal vážící asi 10 kilogramů.
