Z filmů si nejspíš velmi dobře vybavíte scény, kdy při zkoušce pravosti perel dotyčná postava přejede perlovým návlekem přes zuby. Pokud jsou perly hladké, nejsou pravé – pravé perly totiž musí o zuby drhnout, jak je záhy vysvětleno. V reálném světě tomu tak ale nemusí být. Jak tedy mimo stříbrné plátno poznáte, že se jedná o pravé perly?

Ve stručnosti:

  • pravé perly dosahují velikosti maximálně cca 1,5 cm
  • tvar a povrch pravé perly není dokonalý
  • falešné perly bývají dokonale kulaté a hladké
  • u falešných perel často dochází k odlupování barevného povrchu (zejména u dírky)
  • pravé perly mají vysoký lesk a působí živě, pod lampičkou výrazně odrážejí světlo
  • pravé perly jsou zpravidla těžší než jejich napodobeniny
  • pravé perly jsou při nasazení studené
  • náhrdelníky, šňůry a náramky z pravých perel jsou uzlíkované a utažené

Mořská perla Akoya - KLENOTA

Jak vznikají pravé perly

Perly jsou přírodní drahokamy z živých organismů. Tvoří se v lasturách mořských i sladkovodních plžů. V dnešní době jsou téměř všechny perly používané ve špercích uměle kultivované, což ale neznamená, že nejsou pravé. Umělá kultivace perel znamená, že se do lastury vkládá tzv. jádro. Člověk tak simuluje přírodní proces vzniku perel, kdy se do schránky dostane cizorodé těleso, například zrnko písku. Tvorba perly je pak vlastně ochranným mechanismem měkkýše. Malý kamínek se začne obalovat perletí až do finální podoby, která nemusí být vždy kulatá. 

Na farmách, které jsou specializované na výrobu perel, se využívají dvě metody kultivace. Při tzv. seed method se vkládá do lastury úlomek jiné lastury. Zhruba po roce se vzniklá perla vezme a dá se do další lastury, kde pokračuje obalování perletí. Mohou tak vznikat poměrně velké perly. Při tzv. bead method je do lastury vložen korálek vyřezaný z lastury. Tvorba perly je v tomto případě rychlejší, protože požadovaná vrstva perleti nebývá silnější než 1 mm. I tak jsou ale perly pravé a považované za kvalitní. 

Fakt, že perly vznikají uvnitř schránky měkkýše, nám napovídá, že velikost perel není neomezená. Pravé perly nebývají v průměru větší než 1 cm a pár milimetrů. Pokud má perla průměr třeba 2 cm, pravděpodobně nebude pravá.

Bílé perly Akoya a sladkovodní - KLENOTA

Příroda není dokonalá

Výše uvedenými způsoby vznikají perly, které mají různé barvy i tvary. Právě tvar perly je dalším poznávacím znamením, které nám může prozradit přírodní původ. Ty pravé totiž nejsou dokonalé. Nejsou dokonale kulaté, nemají dokonale hladký povrch. Často na nich bývají různé „rýhované opasky“ kolem dokola, nejrůznější malé důlky, mají různou velikost, a pokud se na ně podíváte pod lupou, často uvidíte strukturu perleti. Míra těchto nedokonalostí pak určuje, jaké kvality perla dosahuje, a také nám pomáhá rozlišit druhy perel

Když se řekne perla, většina lidí si představí bílou kuličku. Této představě se nejvíce blíží mořské perly, kterým se říká Akoya. Ty sladkovodní na rozdíl od nich nejsou tak kulaté, často mívají větší nedokonalosti na povrchu. Perly jižního Pacifiku charakterizuje zlatá barva. Tahitské perly zase poznáme podle tmavé barvy a kovového lesku. 

A podle lesku můžeme rozeznat i pravost perel. Všechny pravé perly díky své struktuře vrstvení perleti působí živým dojmem, odrážejí světlo a září. Pokud perla není pravá, tuto vlastnost nemá a působí nevýrazným, unylým dojmem. Světlo odráží pouze na povrchu a podobá se tak sklu. Zkuste se podívat na perlu pod lampičkou. Měli byste vidět, jak se na jejím povrchu světlo výrazně odráží

Perly Akoya, sladkovoní, tahitské a jižního Pacifiku - KLENOTA

Hodnocení kvality perel

A jak poznat, zda jsou perly kvalitní? Obchodníci perly roztřídili dle kvality do skupin a každou skupinu označili kódem. Nejkvalitnější perly mají označení AAA, dále pak AA a nakonec A. Pro upřesnění se ještě často používá znaménko +. Perly AA+ jsou kvalitnější než AA, ale méně kvalitní než AAA. U tahitských perel se můžeme setkat s označením A–D, přičemž A značí výbornou kvalitu a směrem k třídě D se kvalita snižuje. 

Cena perel se odvíjí od velikosti, tvaru (souměrnosti), barvy a lesku. Obecně platí, že čím silnější vrstva perleti, tím větší lesk perla má. Na trhu se totiž mohou objevit i perly, které mají jen slabou vrstvičku perleti. Poznáme je podle tzv. mrkání, které se objevuje, když perlu obracíme mezi prsty. U ošizených perel prosvítá barva jádra, takže se pod určitým úhlem objeví na perle tmavý flek. Tyto perly tedy sice jsou pravé, ale mají velmi nízkou kvalitu.

Černé tahitské perly - KLENOTA

Další poznávací znamení pravých a falešných perel

Kromě nekvalitních perel bohužel existují i perly falešné. Ty většinou dokážeme od těch pravých rozeznat, protože mají syntetický povrch a jsou dokonale kulaté. U dírky navíc často dochází k odlupování barevného povrchu. Dnes se ale můžeme setkat i s dokonalejšími kopiemi. Falešné perly mohou být lehčí než pravé. Náhrdelník z pravých perel skutečně nějakou váhu má. Dobrým poznávacím znamením je také to, že pravé perly jsou studené. Když si připnete náhrdelník, nejprve vás budou perly chvíli chladit, než je tělo ohřeje.

Existuje i pár destruktivních způsobů, jak si ověřit, zda je perla pravá. Perlu můžete rozříznout napůl a pod lupou sledovat vrstvy perleti. Pokud vrstvy neobjevíte, perla není pravá. Další test využívá složení perly – chemicky se jedná o formu uhličitanu vápenatého s bílkovinou. Perly jsou proto rozpustné v kyselinách i zásadách. Můžete tedy jednu kuličku zkusit hodit do sklenice s octem, jako to udělala Kleopatra při sázce s Marcem Antoniem. Pokud se kulička rozpustí, přišli jste o pravou perlu. Pokud se jí nic nestane, můžete falešnou perlu ze sklenice vyndat, omýt ji a naložit s ní, jak uznáte za vhodné.

Perla jižního Pacifiku - KLENOTA

Uzlíkování a utažení

U perlových šňůr si na první pohled všímejte, zda jsou perly navlečeny uzlíkovaným způsobem. To znamená, že mezi každými dvěma sousedními perlami je uzlík. Ten tam musí být proto, aby se o sebe perly nepoškrábaly a v případě přetržení perlového šperku se nerozkutálely a nepoztrácely. Pokud návlek uzlíkovaný není, jedná se o laciné perly, které ani nemusejí být pravé. 

Kvalitní perlový návlek by měl být také dotažený. To znamená, že pokud za šňůru mírně zatáhnete, nevytvoří se mezi perlami a uzlíky mezery. Pokud totiž nejsou uzlíky pevně utažené, brzy se perlový náhrdelník či náramek prověsí. Pak vypadá velice nevzhledně a může se snadno přetrhnout.

Náhrdelník z tahitských perel - KLENOTA