Safír: drahokam modrý jako noční obloha

Tajemný safír je stejně jako rubín odrůdou korundu. Jeho název pochází z řeckého sappheiros, odvozeného od hebrejského sappire, a znamená modrý. Proslul již ve starověku a zdobí mnoho klenotů dávných říší. Pojí se také s legendami nejrůznějších národů.

Podle tradice se jako safírová svatba označuje 45. výročí vstupu do manželství. Nejen při této příležitosti potěší například safírový prsten a ladící náušnice či přívěsek.

Safír v legendách a historii

V Persii se věřilo, že Zemi nese velký safír a nebeská modř je jeho odrazem. Jedna z legend Srí Lanky vypráví o muži jménem Džampal, který vynikal jako lovec. Lovil pomocí bumerangu a zamiloval se do hvězdy, jejíž krásu každý večer na nebi obdivoval. Když Džampala jednoho večera napadlo zvíře, vymrštil svůj bumerang a zasáhl jím hvězdu, jejíž střípek mu spadl k nohám. Byl třpytivě modrý s odrazem hvězdy. A tak vznikl tzv. hvězdný safír.

Každá barevná varianta měla své jedinečné jméno, které se v Asii používá dodnes. Například nílamani značí modrý drahokam, džalaníla kameny barvy namodralé světlé vody a indraníla jsou tmavě modré kašmírské safíry. Hinduisté si spojovali safír padparadscha, jehož název znamená lotosový květ, s nejvyšší kastou – brahmány –, kterou měl chránit.

V dnešním pojetí zvěrokruhu nejlépe svědčí býkům, protože je stejně odolný, avšak zároveň křehký jako oni. Vhodný je ale i pro Štíry, Berany, Lvy a Střelce. Říká se, že safíry bdí nad lidmi narozenými v měsíci září. Symbolizují věrnost, upřímnost a pravdu. Po staletí se věří, že do mysli přinášejí klid a moudrost. Ochraňují svého nositele a mají být dokonce tak silné, že ochrana nezmizí, ani když už safír nosí někdo jiný.

Okouzlující barvy i vlastnosti safíru

Korund pokrývá svými barevnými variantami celou paletu barev. Modré jsou safíry a ne-modré až na jednu výjimku jsou tzv. fancy safíry. Tou výjimkou je červený rubín. S tím se pojí jedna zajímavost: ani odborníci se nemohou shodnout, zda korund růžové barvy označit za růžový safír, nebo světlý rubín. Ve špercích KLENOTA se setkáte s označením růžový safír.

Nejvíce si lidé cení sytě modrých safírů. Nad všemi ostatními minerály této barvy vyniká safír svou tvrdostí. Proto pokud milujete modré kameny, je safír ideální volbou. Tento drahokam ovšem nedělá radost jen milovníkům blankytné, neboť existuje v mnoha barevných (dokonce vzácně ve vícebarevných) varietách, které se hromadně označují jako fancy.

K nejdražším patří kameny lososové, růžovooranžové či oranžovorůžové barvy, které se nazývají padparadscha. Tyto safíry jsou jedinečné svým poměrem růžové a oranžové barvy, kdy nenajdete dva stejné. Platí u nich, že čím intenzivnější a sytější barva, tím vyšší cena. Ovšem dvojnásob platí to, že čím čistší, tím dražší. Jelikož se jedná o světlé kameny, vynikne v nich každá nedokonalost. Nezřídka tak kupujícímu vzniká dilema mezi čistotou kamene a sytou barvou. Zde často vítězí unikátní zabarvení. Pozornost si zaslouží i výbrus, který bývá často asymetrický, a to kvůli nedostatku surového materiálu vhodného pro broušení. Vznikají tak tvary, u nichž se vyprodukuje nejméně odpadu.

Podle informací společnosti Gemval vzrostly ceny safírů za posledních 10 let o 38 %. Velké safíry jsou vnímány jako investice a cena karátového kamene (0,2 g) se může pohybovat i kolem jednoho milionu korun.

Jak vybírat safírové šperky a jak o ně pečovat

Péče o safír je díky jeho tvrdosti poměrně nenáročná. Nepoškrábe se sice snadno, ale nesvědčí mu teplotní šoky. Modrému safíru sluší kombinace s bílým i žlutým zlatem. V poslední době narůstá obliba safírových šperků v růžovém zlatě. Barevné zlato v kombinaci s modrou jiskrou safíru vytváří přívětivý a hřejivý šperk.

Safíry mohou být velmi snadno zaměněny za sklo, kubický zirkon či syntetický spinel. Matoucí a zavádějící může být také označení barevných variant syntetických safírů a jiných kamenů. Takové obchodní názvy mají sloužit pouze pro lepší představu o barevném odstínu. Často jsou k tomu účelu použity názvy přírodních kamenů (např. rubín – červená, granát – sytě červená, topaz – žlutá, palmeira topaz – hnědá, madeira topaz – žlutohnědá atd.), se kterými však nemají safíry kromě barvy nic společného.

Jak se safíry upravují

Sytost barvy i její odstín lze laboratorně upravit. Nejčastěji se tak děje žíháním (žluté a oranžové safíry), chemickou oxidací/redukcí (modré safíry) či ozařováním. Tyto metody jsou ve šperkařství akceptovány, avšak snižují cenu kamene. Většina dnes dostupných safírů je takto upravována. Přírodní krásně modré kameny jsou totiž velice vzácné a jejich cena velmi vysoká.

Kromě upravovaných kamenů se na trhu objevují i syntetické safíry vyrobené v laboratoři. První safír byl vyroben roku 1907 tzv. Verneuilovým procesem (při něm vznikají krásné korundové kužely). Takové safíry jsou poměrně odolné a levné a lze je odlišit od přírodních pomocí zakřivených linií barevných nestejností, viditelných pod mikroskopem. Pozornost si  zaslouží syntetické safíry ve starožitných špercích, jejichž cena bývá nevyčíslitelná.

Pro safírové šperky KLENOTA nakupujeme kameny pouze z ověřených a pokud možno lokálních zdrojů. Pravost safírů vám navíc garantujeme certifikátem pravosti, který získáte zdarma ke každému zakoupenému šperku.

Safír z pohledu vědy

Z chemického hlediska je safír oxidem hlinitým. Safír je kámen mnoha barevných tváří, které mu dávají příměsi různých prvků. Modré safíry vděčí za svůj odstín příměsím titanu a železa, které jsou v kameni volně rozptýlené. Pokud tvoří inkluze, získáme kámen růžové barvy. Padparadscha zase obsahují železo, titan a zejména chrom. Další zbarvení tzv. fancy variací ovlivňuje přítomnost mědi, chromu, vanadu a hořčíku.

Tvrdostí ho předčí pouze diamant. Safír se vyznačuje skelným leskem a bílým vrypem. Vytváří tabulkovité, sloupcovité, bipyramidální a další krystaly. Je průhledný až průsvitný. Často dvojčatí. Vzniká v přeměněných horninách bohatých na hliník a chudých na křemík. Poškozuje ho kyselina fluorovodíková a horká koncentrovaná kyselina sírová či fosforečná.

Zajímavým efektem, který můžeme u safírů a rubínů pozorovat, je tzv. asterismus (star effect). Vyniká zejména u výbrusů do kabošonu (výbrus do oblého tvaru s rovnou spodní plochou). Je způsobený vrostlicemi minerálu rutilu, orientovanými do tří směrů. Od nich se odráží světlo a na povrchu kamene se vytváří nejčastěji šesticípá hvězda. Pokud kámen obsahuje rutilových provazců více, vznikají i vícecípé hvězdy.

Odkud safíry pocházejí

Nejlepší safíry vznikly na Srí Lance a v Barmě v mramorech nebo vykrystalizovaly v rule v Kašmíru. Ty méně kvalitní jsou pak z Thajska či Kambodže. Australské či východoasijské safíry lze pořídit za nižší cenu, protože mají nežádoucí zelenkavé podtóny. Africké zase prozradí hnědé podtóny. Nejkvalitnější padparadscha safíry se těží na Srí Lance.

V Čechách se safíry dříve nacházely na proslulé a dnes již chráněné Jizerské louce. I v oblasti rekordů můžeme zůstat doma, neboť jedny z nejslavnějších safírů na světě v sobě nese Svatováclavská koruna. Několik z nich váží přes 200 ct (40 gramů), jeden má váhu dokonce více než 300 ct (60 gramů). Další slavné safíry jsou na anglické královské koruně. Nesou jména Edwardův (11. století) a Stuartovský.

Slavné a rekordní safíry

Safíry mají v obrovské oblibě i celebrity. Například zásnubní prsten s 12ct safírem nosila princezna Diana. Nyní zkrášluje ruku vévodkyně Kate, manželky prince Williama. Nejslavnější modrý safír světa ale nese název Hvězda Indie a byl objeven na Srí Lance před 300 lety. Jedná se o 536ct (více než 100gramový) asterický safír, který byl věnován Americkému přírodovědnému muzeu. Odtud ho však ukradl zloděj Jack Murphy, u kterého byl naštěstí o dva měsíce později nalezen.

V době antiky se safíry hojně používaly také k výrobě drobných sošek. Známá je soška Buddhy vyřezaná ze světle modrého safíru.

Největší padparadscha safír pochází ze Srí Lanky. Můžete si ho prohlédnout v newyorském přírodovědném muzeu a je to opravdový rekordman: váží 100,18 ct (cca 20 gramů).