Každý asi tuší, že není perla jako perla. Perly jsou velice variabilní „živé drahokamy“ a můžeme je dělit do několika skupin. Dnes se zaměříme na perly říční neboli sladkovodní, tedy ty „vyrobené“ sladkovodními mlži. V dnešním článku si představíme jejich charakteristiky, čím se odlišují od perel mořských a jak o ně nejlépe pečovat.

Nejprve si ale pojďme vyjasnit základní pojmy, ve kterých často panuje zmatek. Perly můžeme rozlišovat na pravé a nepravé, přírodní a kultivované, sladkovodní a mořské. Přírodní i kultivované perly (jak sladkovodní, tak mořské) jsou považovány za perly pravé. Syntetické perly jsou vyrobeny ze skla, z keramiky či jiných materiálů. Nevznikly organickou cestou v mlži a nemají stejné vlastnosti jako perly pravé. Pravé přírodní perly, tedy ty které vznikly bez zásahu člověka, jsou dnes extrémně vzácné a jsou velice drahé. Málokdy navíc dosahují ideálních kvalit pro použití do šperku. V perlových špercích se tedy téměř vždy setkáte s kultivovanými perlami.

Sladkovodní perly - KLENOTA Náhrdelník se sladkovodními perlami ve žlutém 14k zlatě - KLENOTA

Vznik a původ sladkovodních perel

Perly se neřadí mezi nerosty. Vznikají jako produkt obrany některých mlžů vůči cizorodému tělísku, které jim překáží v lastuře. Princip vzniku přírodních a kultivovaných perel je stejný. Jakmile se do škeble dostane cizorodé tělísko, v přírodě třeba kus kamínku, mlž ho začne obalovat perletí, aby bylo hezky oblé a jeho přítomnost nebyla mlži tak nepříjemná. Neumí to však všichni mlži. Ze sladkovodních živočichů jsou nejvýznamnější u nás žijící perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) a velevrub (Unio). Vlivem znečištění a regulace vodních toků se však stala perlorodka silně ohroženým živočichem. Z exotických sladkovodních mlžů můžeme jmenovat například Hyriopsis cumingii.

V případě kultivovaných perel se do škeble cíleně umístí jako základ tzv. seed, což je u sladkovodní perly kus měkké tkáně, který mlž postupně obaluje perletí. Seed je tedy střed budoucí perly. Jeho implantací započne 2–7letý proces, na jehož konci čeká hotová sladkovodní perla. Obdobný postup se používá i u mořských perel, do mlžů se ale vkládá jiné jádro. Hlavním faktorem, který ovlivňuje konečnou podobu perly – zejména barvu, tvar a kvalitu perleti – je prostředí, ve kterém mlž žije

Zlatý náhrdelník se sladkovodní perlou - KLENOTA

Hodnocení perel

Přírodní i kultivované perly charakterizuje jejich jedinečnost. Každá z nich je originál a každá má svou cenu. Existují hodnoticí škály, které pomáhají při určování hodnoty perly. Výsledná cena je však součtem několika základních faktorů: velikosti, barvy, povrchu a lesku

Nejvíce se setkáte s hodnocením AAA–AA–A. Čím více „áček“, tím je perla kvalitnější. K přesnějšímu ohodnocení se také používá znamének +. Kvalita AA–A se tedy zapíše jako A+. Někteří prodejci, většinou z Asie, však používají stupnice většího rozsahu, například A–AAAAA, kde hodnocení AAA není nejlepší, ale průměrné. To může být matoucí, proto je potřeba si dávat pozor, dle které stupnice jsou perly hodnoceny. V Americe se používá ještě další škála, která perly hodnotí stupni A–D, kde A odpovídá nejvyšší kvalitě.

Ruční výroba zlatých šperků - KLENOTA Rozmanitá barevná škála sladkovodních perel - KLENOTA

Vlastnosti sladkovodních perel

VELIKOST perel se měří v milimetrech a vyjadřuje jejich průměr. Průměr některých druhů mořských perel může dosahovat 14 mm, výjimečně dokonce více. Perly sladkovodní jsou však zpravidla menší. Jejich velikost se pohybuje od 2,5 po 9,5 mm. U velikostí nad 9 mm cena začíná pro jejich vzácnost strmě stoupat. Velikost však není to hlavní, co dělá perlu cennou. Pokud je perla velká, ale v ostatních ohledech nekvalitní, její atraktivita a cena nebudou nijak vysoké. Proto je důležité hledět i na další parametry.

BARVA perly nás zaujme na první pohled. Barevná škála sladkovodních perel je poměrně široká. Pohybuje se od bílé, krémové, růžové, lososové přes fialkovou až po levandulovou. Pouze tyto barvy umí sladkovodní mlž vyrobit přirozenou cestou bez pomoci člověka. Na trhu se samozřejmě setkáme i s jinými barevnými odstíny. Hnědé, černé, modré nebo zelené sladkovodní perly však vznikají umělým dobarvováním a měla by tomu odpovídat i jejich cena. U barvy si všímáme, zda je perla zbarvena rovnoměrně a nemá na sobě barevné flíčky. U některých druhů můžou být však tyto „šmouhy“ naopak žádané. Při volbě barvy doporučujeme řídit se srdcem.

Náramek ze sladkovodních perel - KLENOTA

Ruku v ruce s barvou jde LESK. Ten se hodnotí pomocí mnoha kategorií, v nichž se orientují pouze opravdoví znalci. Pro velice zjednodušené hodnocení nám poslouží tyto tři: vysoký lesk, hedvábný lesk a matný povrch. První dva jsou žádoucí, matný dojem by ale perla rozhodně budit neměla. Kvalitní perla by měla zářit. Měla by od svého povrchu odrážet světlo s vysokou intenzitou a zářit zevnitř ze svého středu. Taková perla je kvalitní a působí velice živým dojmem. Kvalitu perleti – a tedy i lesku – ovlivňuje prostředí a zdraví mateřského mlže, délka růstu perly a další faktory. Sladkovodní perly budou mít vždy více perleti než perly mořské, ale jejich lesk bude spíše hedvábný, a budou tedy zářit o něco méně.

POVRCH perel je základním ukazatelem, podle kterého můžeme rozeznat perly pravé a umělé. Žádná pravá perla, přírodní ani kultivovaná, není dokonalá. Vznikla v živém organismu, který ji postupně utvářel. Její povrch proto obsahuje různé brázdičky, prohlubně, výčnělky a další nedokonalosti. Ty ji dělají jedinečnou, ale také levnější. Proto se při určování hodnoty perel hledí i na hladkost povrchu. Na druhou stranu, pokud má perla nějakou nedokonalost, cenově ji to činí dostupnější. Malá nedokonalost se pak dá šikovně schovat tak, že na finálním šperku není vůbec vidět. Téměř všechny perly nějakou povrchovou chybku mají, a pokud ne, jejich cena je astronomická. Povrch perel může být i rýhovaný, což vypadá, jako kdyby měla perla kolem dokola opasek. 

Prsten se sladkovodní perlou ve žlutém 14k zlatě - KLENOTA Různorodost sladkovodních perel - KLENOTA

Poslední vlastností, kterou nás perla zaujme, je TVAR. Sladkovodní perly mají různé tvary. Nejvíce ceněné jsou samozřejmě dokonale kulaté perly s hladkým, lesklým povrchem a rovnoměrnou barvou. Čím dokonalejší sféra, tím vyšší cena. U nepravidelných tvarů se naopak cení jejich symetričnost. Kromě kulatých mohou být perly také oválné, barokní nebo tzv. coin (tvar mince), mohou mít i tvar hrušky nebo kapky.

Barokní sladkovodní perla - KLENOTA

Speciální druhy sladkovodních perel

Keshi perly vznikly vlastně omylem – jako vedlejší produkt při kultivaci perel. Například pokud mlž nepřijme seed, vyloučí ho, ale přesto vyprodukuje perleť, nese výsledná perla označení keshi. Často také vzniká v jiných částech mlže, než bylo zamýšleno. Původně se tak říkalo pouze určitým mořským Akoya perlám, nyní se tak ale označují i perly sladkovodní. Keshi perly mají nepravidelný tvar s různými výčnělky a jsou bez jádra. Kvůli absenci jádra sice nebývají považovány za přírodní perly, svými vlastnostmi však perly s jádrem předčí. Jsou tužší, tedy odolnější, mají zářivější barvy a větší lesk. Nejvzácnější jsou kulaté keshi perly. Ty představují pouze 0,01 % všech keshi perel a prodávají se podle své karátové hmotnosti. 

K největším kultivovaným sladkovodním perlám patří relativní novinka s názvem Edisonovy perly. Roku 2010 je představila skupina čínských společností, která ve spolupráci s tamní univerzitou 5 let experimentovala a vyvíjela kultivační proces. Na jejich výrobu má patent a spolupracuje jen s několika překupníky. Proto Edisonovy perly v běžné nabídce nenajdete. Obdobně vypadající perly, které ale vyrábí jiné společnosti, jsou například perly Ming, Kasumi nebo Ripple. Edisonovy perly dosahují velikosti až 20 mm, protože se pěstují v perlorodkách po jedné, a mají tak větší prostor pro růst. Kromě toho se do mlžů vkládá jiné jádro, než se obvykle při kultivaci sladkovodních perel používá. Edisonovy perly mají téměř kulatý tvar a jsou unikátní také svou barevností a vysokým leskem.

Zlatý prsten se sladkovodní perlou - KLENOTA Něžné krémové sladkovodní perly - KLENOTA

Další velice zajímavou a relativně novou variantu představují „nadýchané“ soufflé perly. Jejich název má původ ve francouzštině a popisuje jejich vypouklý tvar. Vznikly náhodou při vývoji kultivačních technik. Pro kultivaci větších perel se totiž musí mlž připravit. Je třeba zvětšit jeho perlový vak, aby ho implantace jádra nezabila. Při výrobě soufflé perel se jako jádro používá vysušená bahenní kulička, která po vložení do útrob živočicha nasaje vodu a bobtná. Mlž pokryje kuličku vrstvou perleti. Po vyjmutí perly se odstraní bahno a perla zůstává dutá. Soufflé perly jsou nepravidelné, mají barokní tvar a oproti ostatním perlám jsou lehčí. Vrstva perleti je však extrémně silná a perla velmi odolná. Navíc díky tloušťce perleti získává kovový lesk a krásné intenzivní a hluboké barvy.

Za zmínku stojí i mabe perly, které jsou v porovnání s jinými perlami levnější. Mají polokulatý tvar a k jejich kultivaci se používá trochu jiného postupu. Do mlže se vloží polokulaté jádro, které živočich obalí perletí. Perla je ale přirostlá k vnitřní straně pláště perlorodky. Má tak jednu stranu plochou a svým tvarem připomíná kabošon. Vložená jádra bývají poměrně velká. Vrstva perleti tak sice nedosahuje velké tloušťky, ale vzniklé perly mohou nabývat nadprůměrných velikostí. Na rozdíl od většiny svých sladkovodních příbuzných se mabe perly nenavlékají na nit, ale používají se spíše jako minerály – do šperků se vsazují. Tím vzniká mnoho nových možností, jak perlu ve šperku využít. Mabe perly působí velice jemně a nejvíce vyniknou vsazené do přívěsku nebo náušnic. 

Perlové šperky: základ každé šperkovnice

Perlové šperky jsou velice osobní. Trvalá krása perel závisí na nošení – potřebují totiž kontakt s pokožkou. Ta je v podstatě leští a impregnuje. Žádný jiný drahokam nevyžaduje tak úzký kontakt s člověkem. Perla navíc nemusí plnit pouze estetickou funkci. V některých kulturách velikost perel vyjadřuje společenský statut ženy. Vysoce postavené nebo starší dámy nosí zpravidla velké perly a dávají tak najevo svou důležitost.

Zlaté šperky se sladkovodními perlami - KLENOTA Zlaté náušnice a prsten se sladkovodní perlou - KLENOTA

Perly mají široké využití. Některé se mohou do šperku vsadit, polovrtané perly se usazují do prstenů, náušnic či přívěsků. Vrtané perly navlečené na šňůře tvoří tradiční náhrdelníky a náramky. Perlové návleky jsou tradičním, nestárnoucím šperkem, který by měla vlastnit každá žena. Jsou velmi elegantní a luxusní a využijete je při mnoha příležitostech. Perly mohou být slavnostní, ležérní, formální i neformální. Stačí si zvolit velikost a délku návleku. Věděla to i Coco Chanel, která na perly nedala dopustit. A ne náhodou jsou perly součástí každé sbírky klenotů všech současných i minulých šlechtičen. 

Jak o perly pečovat a uchovat je dlouho krásné

Péče vlastně začíná už správným výběrem při koupi. Kvalitně provedený perlový šperk totiž musí splňovat určitá pravidla. Perly usazené do misek nebo lůžek by vždy měly být polovrtané a nasazené na dříku. Pokud je perla pouze vlepená do misky, brzy upadne. Dřík ji drží na místě a brání uvolnění. Pokud se přece jen stane, že se perla uvolní, díky dříku si toho většinou včas všimnete, protože se perla nejprve začne hýbat. V takovém případě je lepší nechat ji hned přelepit. U kvalitního a profesionálně vyrobeného šperku ovšem nesmí být vidět stopy lepidla.

U šňůr, náhrdelníků a náramků si všímejte v první řadě uzlíků mezi jednotlivými perlami. Ty plní dvojí funkci: jednak zabraňují tomu, aby se perly dotýkaly a oťukávaly se. A jednak kdyby se návlek roztrhl, perly se nerozkutálejí a nepoztrácejí se. Uzlíky musejí být mezi všemi perlami bez výjimky – vždy po jednom – a měly by být stejně velké. Musejí být dobře utažené, což si můžete snadno ověřit lehkým zatažením za konce návleku. Pokud lehce pruží a mezi uzlíkem a perlou se neobjeví mezera, je návlek kvalitní. Důležité je také zkontrolovat čistotu provedení ukončení návleku. Perlový náhrdelník by měl vypadat stejně po celé své délce. 

Náhrdelník perlová šňůra ze sladkovodních perel - KLENOTA

Při nošení perlového návleku je důležité průběžně kontrolovat, zda se nit neprověšuje. Pokud objevíte mezery, je dobré nechat perly ihned převléci. Kvalitnější šňůry a náhrdelníky se navlékají dvojitě. Pro delší životnost návleku doporučujeme sundávat perly při koupání a dalších situacích, kdy by mohly být vystaveny vodě. Perlám voda nevadí, ale nit rychleji křehne. Výjimkou jsou chlorované bazény, ve kterých trpí i perly.

Pro zachování krásy perel je nejdůležitější dodržovat pravidlo: „perly nasazujte jako poslední a sundávejte jako první.“ Perlám nesvědčí vystavení chemikáliím, jako jsou parfémy krémy ani další kosmetické přípravky. S tím souvisí i jejich čištění. Perly otíráme navlhčeným hadříkem. Používáme vlažnou vodu, v případě většího znečištění mýdlovou vodu. Poté ale musíme perly ošetřit ideálně pupalkovým olejem – odmaštění je totiž to nejhorší, co jim můžeme udělat. Při ošetřování olejem dbáme na to, abychom si nezabarvili nit. Perly vždy ošetřujeme čistýma rukama.

Pečetní prsten a prsten s perlou v růžovém 14k zlatě - KLENOTA Šperky ze žlutého zlata ze sladkovodních perel - KLENOTA

Zajímavosti aneb Co jste o sladkovodních perlách asi nevěděli

V dřívějších dobách se perly pěstovaly i v Čechách, a to v Horažďovicích. Na přelomu 18. a 19. století založili majitelé tamního panství chov v zámeckém náhonu. Násadu nechali dovézt z Nizozemska. V souvislosti s rozvojem průmyslu a zhoršováním kvality vody perlorodky umíraly a poslední výlov byl proveden roku 1944. 

Dnešní světová produkce perel pochází převážně z Číny. 95 % dostupných sladkovodních perel má původ v tamních sladkých vodách. Jejich velikost se pohybuje od 2 do 16 mm. Jedna perlorodka může naráz vyrobit až 20 perel, což je 10× více než mořský mlž. Proto jsou sladkovodní perly levnější (a také menší) než perly mořské. V současné době ale cena perel strmě stoupá. Poptávka totiž dalece přesahuje nabídku; vlivem znečištění sladkých vod je pěstování perel čím dál obtížnější a za poslední roky klesla produkce na polovinu. I přes využití nových technologií se dá předpokládat, že ceny perel jen tak neklesnou.

Bílé sladkovodní perly - KLENOTA

Největší známá sladkovodní perla se jmenuje Spící lev. Není kulatá, má nepravidelný tvar, kterým skutečně připomíná ležící šelmu nebo slona. Perla má necelých 7 cm, váží 120 g a pochází z Číny. Její vznik je datován do období 1700–1760. Od té doby prošla klenotnicemi několika majitelů, mezi které patřila například i Kateřina Veliká. Naposledy byla tato perlová rekordmanka vydražena v roce 2018 za 320 000 eur.

Sladkovodní perla, která byla nalezena náhodou a byla klasifikována jako dokonalá, se jmenuje Abernethy Pearl. Byla nalezena ve Skotsku v řece Tay v roce 1967. Nese jméno potápěče, který ji našel. Skoro 30 let byla vystavená v klenotnictví Cairncross, dokud nebyla v roce 1992 prodána. Kdo je však nyní jejím vlastníkem, je dodnes obestřeno tajemstvím. 

Sladkovodní perly nepravidelných tvarů - KLENOTA Zlatý řetízek se sladkovodní perlou - KLENOTA