Olivín: drahokam spojený se Sluncem

Minerál olivín můžeme najít i pod názvy peridot nebo chryzolit, kterými označujeme jeho drahokamovou kvalitu. Vyznačuje se neobyčejně jasně žluto-zelenou barvou, která připomíná jarní trávu. Pojmenování olivín ukazuje na podobnost s barvou plodů olivovníku a poprvé ho použil mineralog A. G. Werner v roce 1790. Název chryzolit pochází z řeckého výrazu pro zlato (chrysos) a kámen (lithos). S označením peridot přišli francouzští klenotníci. Svůj původ má v arabském slově faridat, tedy drahokam. V minulosti se peridotům říkalo smaragdy křižáků. Za smaragdy byly totiž často zaměňovány. Někteří historici věří, že je to i případ slavné Kleopatřiny sbírky smaragdů, která mohla být ve skutečnosti kolekcí olivínů. Staří Římané ho zase chybně označovali jako topaz podle ostrůvku Topazos v Rudém moři, kde se těžil. Ve starověku ještě nebyly k dispozici metody potřebné pro přesné určování a rozlišování jednotlivých druhů kamenů, a tak běžně docházelo k omylům. Tuto situaci popisuje i jedno francouzské úsloví, které praví: Máte-li dva olivíny, jeden z nich je určitě něco jiného.

Ve starověkých říších byl tradičně spojován se světlem. Staří Egypťané mu říkali drahokam Slunce. Těžili ho na ostrůvku Topazios (dnešní Zabargad). Podle legendy byla cesta za ním opravdu jen pro odvážné, protože ostrov byl zamořený hady. Jeden podnikavý faraon je ale zahnal do moře a od té doby dolování tamních peridotů nic nebránilo. Byly nošené jako amulety a zasazené do zlata prý měly velmi silou schopnost chránit svého majitele před hrůzami noci. Někteří ho navlékali na oslí žíně a ovazovali si tyto "náramky" kolem levé ruky pro zahnání zlých duchů.

Kámen s magickou mocí

Peridot náleží elementu země a planetě Venuši, je to kámen podporující ženskou energii. Řadíme ho k čakře srdce. Říká se o něm, že má magickou schopnost přitahovat peníze, lásku a štěstí. Má tišit nervozitu, žárlivost a vztek, podporovat klidný a zdravý spánek. Používá se také jako ochranný amulet, který odráží negativní energii zpět k jejímu zdroji. Pomáhá prý svému nositeli oprostit se od vnějších vlivů a přijmout zodpovědnost za vlastní život. Odstraňuje staré pocity viny a lpění na minulosti. Přispívá k rychlému duchovnímu růstu a léčí problematické vztahy.

Olivín je ideálním kamenem pro ty, kteří jsou narození v srpnu. Daruje se tradičně k 15. výročí svatby. Pozitivně ale působí i na znamení Střelce, Panny, Býka, Ryb, Lva a Raka.

Olivín z pohledu geologie

Olivín je jedním z hlavních minerálů zemského pláště. Proto je jeho výskyt spojen s vyvřelými horninami, v jejichž trhlinách tvoří tabulkové krystaly. Pokud hornina obsahuje vysoký podíl olivínu, říká se jí olivínovec.

Z hlediska chemického složení se jedná o křemičitan s proměnlivým podílem hořčíku a železa. Množství těchto dvou prvků závisí na podmínkách, za kterých olivín vznikal. Jeho chemická značka je (Mg,Fe)2SiO4. Tvoří prostřední článek izomorfní řady forsterit - fayalit, kdy první neobsahuje žádné železo, naopak druhému chybí hořčík. Tyto minerály se v přírodě v čisté podobě vyskytují jen velmi vzácně. Olivín pak obsahuje oba prvky v různém poměru. Krystalizuje v kosočtverečné soustavě. Jeho krystaly jsou nejčastěji automorfní. V tavenině krystalizují jako první a nejsou tedy omezené okolím. Může tvořit i nepravidelné zrnité agregáty a občas i kostrovitě vyvinutý krystal. Někdy dvojčatí podle prizmatických ploch. Na Mohsově stupnici tvrdosti se pohybuje na příčkách 6,5 - 7. Má skelný či mastný lesk, lasturnatý lom a bílý vryp. Štěpí se dokonale, takže je poměrně křehký.

Jemně zelené až nažloutlé zabarvení peridotu má na svědomí právě železo. Pokud je jeho obsah vyšší, může být zbarvený do hněda. Někdy se uvádí, že dokonalý peridot by neměl obsahovat více než 15 % železa. Vyznačuje se průsvitností nebo průhledností. Rozpouští ho kyselina dusičná. Před dmuchavkou se běžně netaví. Železité olivíny se taví v magnetickou kuličku. Olivín může občas obsahovat inkluze a má zvláštní schopnost dvojlomu, která ho odlišuje od skla. Pro brusiče tato vlastnost není příliš žádaná, proto se ji při broušení snaží vždy co nejvíce potlačit. Pokud se ale podíváte na vybroušený peridot lupou, uvidíte hrany na druhé straně dvojitě.

Olivínem proti módní šedi

Nespornou předností olivínu je svěží barva, která působí mladistvě a optimisticky. Olivínový šperk se tak stane vítanou vzpruhou každodenního neutrálního šatníku. Zároveň se na něj můžete spolehnout, když na sebe chcete upozornit. Zaujme na první pohled a připoutá k vám pozornost svou zářivostí.

Olivíny se brousí do klasických i moderních tvarů. Sluší mu všechny barvy zlata. Se žlutým harmonicky ladí, bílé zase nechá vyniknout jeho barvě. V ateliéru KLENOTA máme rádi i neotřelou kombinaci s růžovým zlatem, kterou jsme uplatnili v originálním setu šperků z letní kolekce Violet. V tradičním českém šperkařství stojí olivín často po boku českých granátů. V naší nabídce mu dělají společnost diamanty, které umocní celkovou eleganci a třpyt šperku. Příkladem mohou být krásné náušnice s diamantem a olivínem ve tvaru kapky nebo prstýnek z bílého zlata s olivínem a diamanty v halo stylu.

Olivín vs. smaragd

Olivín patří společně se smaragdem mezi nejznámější zelené drahokamy, a tak se nabízí jejich porovnání. Odlišnosti lze spatřit již v barevném odstínu. Olivín je světlejší a má teplý zlatavý nádech, smaragdová zeleň je čistší a spíše studenější. Olivín vyniká nad smaragdem v kategorii cenové dostupnosti. Jeho cena je celkem příznivá u kousků pod 5 karátů. Se zvyšující se hmotností potom strmě stoupá, protože větší exempláře jsou opravdu vzácné. Příznivce přírodních kamenů také jistě potěší, že olivíny neprocházejí žádnými úpravami, nelze je totiž uměle vylepšit.

Jak pečovat o olivíny a na co si dát pozor

Při manipulaci s tímto drahokamem dbejte zvýšené opatrnosti, neboť je křehčí než třeba ametyst nebo citrín. Kvůli štěpnosti ho nedoporučujeme vystavovat většímu tlaku. Čistíme ho v teplé vodě s přídavkem mýdla nebo jaru. Nečistoty můžeme odstraňovat jemným kartáčkem. Nesvědčí mu naopak čištění v páře ani ultrazvukem.

Stejně jako v dávných dobách, i dnes můžeme olivín snadno zaměnit se světlejším smaragdem nebo jinými minerály. Není výjimkou, že se za něj vydává sklo či jiný synteticky vyrobený kámen, především kubická zirkonie. Doporučujeme proto nakupovat drahé kameny a šperky vždy jen u prověřených prodejců, kteří vám poskytnou mezinárodní certifikát pravosti.

Vulkanický původ olivínu

Pro olivíny nemusíme chodit příliš daleko. Naleziště máme totiž i v České republice. V oblasti Kozákova ve Smrčí u Železného Brodu se nacházejí kousky drahokamové kvality, které se dají vybrousit do faset. Peridot se vyskytuje i v Českém středohoří a Českém ráji.

Ve světě je tento minerál zastoupen v poměrně hojném množství. Ne vždy má ale adekvátní kvalitu pro šperkařské využití. Jedny z nejlepších kusů pocházejí ze dna Rudého moře. Rozpínání oceánské kůry způsobuje vylévání magmatu, které je po ztuhnutí zdrojem špičkových olivínů. Na pevnině se objevují peridoty vždy tam, kde došlo ke zvrásnění zemské kůry (hory, pohoří) nebo v místech se sopečnou aktivitou (například České středohoří). Ze současných nalezišť bychom vyzdvihli Barmu a její serpentinitová ložiska s velkými olivíny (kolem 10 ct). K produkci malých (do 2ct) kousků dochází na apačském území San Carlos v USA. Další naleziště jsou roztroušená např. v Číně, Vietnamu, Finsku, Norsku, Pákistánu nebo na Novém Zélandu.

Největší olivín byl nalezen na ostrově Zabargad, tedy na místě, kde se s jeho těžbou začalo již ve starověku. Dnes je ve sbírkách Smithsonova Institutu ve Washingtonu. Váží 62 gramů (310 ct).

Za nejslavnější olivíny lze považovat ty, které zdobí svatyni Tří králů v německém Kolíně nad Rýnem v chrámu svatého Petra. Dlouhé roky se ovšem mělo za to, že se jedná o 200karátové smaragdy.

Krása přímo nadpozemská

Když robot Opportunity brázdil krajinou na Marsu, nalezl a identifikoval mimo jiné tento vzácný minerál. Obsažený je pravděpodobně také v plášti planetky Vesta. Ve vesmíru tedy není ojedinělý, o čemž svědčí i meteority s kousky olivínů. Takovéto hrubozrnné kamenoželezité meteority (chryzolity s mateční hmotou ze slitiny železa a niklu) se nazývají pallasity na počest svého objevitele. Roku 1722 německý přírodopisec Petr Pallas našel na Sibiři první meteorit, který obsahoval velká zrna chryzolitů. Některé bylo dokonce možné i brousit. Od té doby jich svět spatřil ještě několik. Ty nejkrásnější pocházejí ze Severní Ameriky. Roku 1885 byl nalezen přes 900 g vážící pallasit v Kanszlsu. Dostal název Brenham Township. Další 3 podobné meteority ho následovaly v roce 1931. Místem překvapivého nálezu o celkové váze zhruba 68 kg bylo okolí města Springwater v Kanadě. V těchto meteoritech bylo možné spatřit zrna olivínu velká až 3,6 cm. Pallasity jsou jinak velice vzácné a tvoří pouze 1 % z objektů spadlých na Zemi. Mnoho se o nich zatím neví, což dává vzniknout různým teoriím. Podle jedné z nich se jedná o součást asteroidů, které byly rozbité na kusy.