Mezi nejznámější a nejvzácnější drahé kameny patří takzvaná „Velká trojka“. Jak z názvu vyplývá, jedná se o trojici drahokamů: rubín, safír a smaragd. Lidstvo je zná již od starověku a používají se ve špercích a korunovačních klenotech po celém světě. Svými barvami a dalšími vlastnostmi si získaly obrovskou oblibu. Ty nejkvalitnější mohou být dokonce cennější než diamanty. 

Pojďme se blíže podívat na to, čím se od sebe liší a jak je poznáte, jaké jsou jejich charakteristické znaky a který z nich si vybrat, když kupujete šperk.

Rubín: rudý kámen králů

Rubín se dá považovat za nejdražší drahokam z této významné trojice. Jedná se o odrůdu korundu – tak jako safír. Chemicky jde o oxid hlinitý a barevnost mu dodávají stopové prvky, zejména chrom. Rubíny zaujmou svou charakteristickou červenou barvou. Najdeme je v nejrůznějších odstínech od růžové přes čistě červenou až po nafialovělou. Nejvíce ceněná a vyhledávaná je tzv. „barva holubí krve“ – intenzivní červená s lehkým nádechem fialové. Cenu rubínů dále ovlivňuje zejména množství a velikost inkluzí (vnitřních nedokonalostí a prasklinek).

rubín - KLENOTA Náhrdelníky s medailonem a rubínem ve žlutém zlatě - KLENOTA

Mezi tzv. birthstones se rubín řadí k červenci. V řadě kultur se pojí s ušlechtilostí, statečností, čistotou a vášní. Jeho název pochází z latinského ruber neboli červený. Právě pro jeho barvu, symbolizující moc, si ho vždy velmi cenili panovníci. Dodnes rubíny najdeme v drtivé většině korunovačních klenotů na světě, včetně těch českých. V historii se však příliš nerozlišovalo mezi rubíny, rubelity či spinely, důležitá byla barva; dnes už jsou tyto rozdíly zásadní. 

Barva: červená s různým obsahem růžové či fialové. Intenzita a sytost barvy dosahuje někdy takového stupně, že se kámen jeví až černý. Světlejší odstíny jdou spíše do růžova, zde se nachází nejednoznačná hranice mezi světlým rubínem a růžovým safírem.

Diamantový prsten s rubínem ve žlutém 14k zlatě - KLENOTA

Čistota: existují i dokonale čisté rubíny, inkluze jsou ale poměrně časté. Nejčastěji jde o minerální inkluze jiných nerostů (např. rutilu) nebo o kapalné či plynné uzavřeniny. 

Hodnota: obecně vyšší než u safírů a smaragdů, některé rubíny jsou dokonce cennější než stejně velké diamanty. Jejich naleziště jsou omezená, což činí rubíny velmi vzácné, zejména ty ve šperkařské kvalitě.

Tvrdost: 9 na Mohsově stupnici. Rubín je velmi tvrdý (tvrdší je pouze diamant) a není štěpný, dosahuje tedy vysoké odolnosti.

Možné náhrady: spinel, růžový safír, granát, turmalín, rubelit.

Naleziště: Barma, Madagaskar, Mosambik, Tanzanie, Kašmír, Afghánistán a další. 

Péče: vlažná mýdlová voda, čištění v ultrazvuku.

Možné úpravy: zahřátí na teploty okolo 900–1200 °C pro zlepšení barvy a odstranění některých inkluzí; tato úprava je v klenotnickém průmyslu akceptovatelná a zcela běžná. Pozor je třeba dát na vyplňování trhlin sklem, kdy se do méně kvalitních rubínů impregnuje roztavené sklo, které vyplní inkluze. Kámen se pak zdá čistší a průhlednější, jeho kvalita a hodnota je ale nižší.

Rubínový prsten s diamanty ve žlutém 14k zlatě - KLENOTA Rubínové šperky ze 14k zlata - KLENOTA

Safír: drahokam mnoha krásných barev

Přestože si safír spojujeme především s jeho charakteristickou sytou, temně modrou barvou, která mu dala i jméno – řecké slovo sappheiros, odvozené od hebrejského sappire, znamená právě modrý – najdeme ho i v mnoha dalších odstínech. Jednoduše řečeno: kromě červeného korundu (rubínu) se všechny jeho ostatní barevné varianty označují jako safír. A jak jsme zmínili výše, hranice mezi světlým rubínem a tmavě růžovým safírem není jednoznačná a často se na ní neshodnou ani odborníci. Mezi další oblíbené barevné varianty safíru patří růžová, lososová (těmto safírům se říká padparadscha), žlutá a bílá. Vzácnost a cena safírů je o něco menší než u rubínů, pořád se však safír řadí mezi velmi vzácné drahokamy. S rubínem ho pojí i vysoká odolnost, poměrně běžné inkluze a teplotní úpravy pro zvýraznění barvy.

Náhrdelník se safírem v brusu srdce - KLENOTA Safíry - KLENOTA

I safíry najdeme na většině korunovačních klenotů a honosných, bohatě osázených šperků, které zdobily tehdejší šlechtu. V dnešní době už jsou safíry dostupnější, a tak si je může dovolit i širší veřejnost. Stále však má v sobě safír jisté kouzlo noblesnosti a vážnosti. Safír je kamenem narození pro měsíc září. Symbolizuje moudrost, ctnost a říká se, že přináší štěstí. Prý podporuje upřímnost a věrnost.

Barva: modrá, růžová, lososová, oranžová, nazelenalá či bílá. Hlavní barvou je sytá modrá, mezi oblíbené odstíny patří tzv. navy blue (námořnická modř) a cornflower blue (chrpová). Jde o jednu z nejsytějších modrých barev, které lze v drahokamovém světě pozorovat. Tuto barevnou variantu má na svědomí příměs železa. Existují i bezbarvé safíry neboli leukosafíry, které se dají použít jako přírodní alternativa diamantu. Velmi vzácné jsou safíry, které mění barvu v závislosti na druhu a úhlu dopadajícího světla.

Diamantový prsten s centrálním safírem v bílém 14k zlatě - KLENOTA

Čistota: existují i dokonale čisté safíry, inkluze jsou ale poměrně časté. Nejčastěji se jedná o minerální inkluze jiných nerostů (např. rutilu) nebo o kapalné či plynné uzavřeniny. Čisté safíry jsou běžnější než čisté rubíny.

Hodnota: o něco menší než u rubínů, podobná jako u smaragdů. Cena odráží velikost kamene, čistotu a hlavně barvu – její intenzitu a odstín. Velkou roli hraje teplotní úprava, která je však pro safíry zcela běžná. Krásně modré safíry bez úpravy jsou vzácné, což se odráží na jejich ceně. 

Tvrdost: 9 na Mohsově stupnici. Stejně jako rubín je safír je velmi tvrdý a není štěpný, pyšní se tedy vysokou odolností.

Možné náhrady: spinel, kyanit, tmavý akvamarín, turmalín.

Naleziště: Barma, Madagaskar, Srí Lanka, Tanzanie, Kašmír, Austrálie, Kambodža a další.

Péče: vlažná mýdlová voda, čištění v ultrazvuku.

Možné úpravy: zahřátí na teploty cca 900–1200 °C pro zlepšení barvy a odstranění některých inkluzí; tato úprava je ve šperkařství akceptovatelná a zcela běžná. Jiné úpravy jsou spíš vzácné.

safírové šperky ve 14k zlatě - KLENOTA Drobná safírová náušnice v bílém 14k zlatě - KLENOTA

Smaragd: zelený unikát

Smaragd charakterizuje nádherná zelená barva, kterou u jiného kamene nenajdete. Jde o odrůdu berylu a obsahuje zejména beryllium, hliník a kyslík. Jeho „příbuzné“ představují například světle modrý akvamarín nebo jemně růžový morganit. Je důležité si uvědomit, že každý kámen je originál a žádný smaragd není dokonale čistý. Je zcela v pořádku, když má vnitřní inkluze a nečistoty – patří to k jeho jedinečnému kouzlu. Smaragdy často obsahují trhliny a uzavřeniny s plynem, kapalinou a někdy i solí. Z tohoto důvodu se impregnují olejem. Tato úprava, ve šperkařství zcela běžná, zlepšuje jejich průhlednost a částečně i barvu. 

Smaragdy - KLENOTA Luxusní diamantový prsten s centrálním smaragdem ve žlutém 14k zlatě - KLENOTA

Smaragdy měla v oblibě už Kleopatra, těžily se tenkrát pravděpodobně přímo v Egyptě. O něco málo novější jsou dochované nálezy smaragdů v Indii a v Rakousku. Dnešní název smaragdu pochází z řeckého smaragdos (případně francouzského émeraude) neboli „zelený kámen“. Slovo emerald bylo pravděpodobně poprvé použito až ve 14. století. Smaragd je kamenem narození pro měsíc květen a tradičním dárkem k 20., 35. a 55. výročí svatby. V různých kulturách symbolizuje přátelství, věrnost, spojení s přírodou a lásku.  

Barva: zelená. Jde o raritní odstín, unikátní směs zelené a modré. Žádný jiný kámen ji nedokáže zcela nahradit. Ve struktuře kamene ji způsobuje příměs chromu.

Čistota: inkluze se vyskytují vždy, ať už ve formě minerálů, nebo uzavřenin obsahující plyn, tekutinu či krystalky soli. 

Hodnota: vysoká, na karát může být i vyšší než u diamantu. Smaragdy jsou celosvětově velmi vyhledávané. Zajímavou raritu mezi drahokamy představuje fakt, že u smaragdů nemá na cenu vliv čistota kamene. Hodnotu určuje především velikost kamene a jeho barva. Jistý vliv na cenu může mít i lokalita, kde byl kámen vytěžen. Nejžádanější a nejdražší jsou smaragdy z Kolumbie. 

Náhrdeník se smaragdem ve žlutém 14K zlatě - KLENOTA

Tvrdost: 7,5–8 na Mohsově stupnici. Smaragdy jsou méně odolné než safíry a rubíny. Jsou sice o něco tvrdší než křemen, ale vzhledem k inkluzím a stavbě minerálu jsou velmi křehké a citlivé na nárazy, tlaky a teplotní šoky. 

Možné náhrady: tsavorit, demantoid, turmalín, zelený beryl, aventurín.

Naleziště: Kolumbie, Brazílie, Zambie, Afghánistán, Rusko a Madagaskar.   

Péče: suchý, případně velmi lehce navlhčený hadřík. Vzhledem k jeho choulostivosti neprospívá smaragdu každodenní nošení. Je třeba s ním zacházet opatrně. V případě velkého popraskání lze smaragd „opravit“ ponořením do oleje či pryskyřice. Tím se praskliny vyplní a kámen pak vypadá celistvější. Toto ošetření lze provést i doma svépomocí.

Možné úpravy: impregnace speciálním olejem. Tato úprava je stabilní, dokud se smaragd neocitne v odmašťovacím prostředí, jako je například mýdlová voda nebo ultrazvuková čistička. Poté všechen olej vymizí, trhliny se zvýrazní a kvalita kamene prudce klesne.

Luxusní diamantová sada smaragdových náušnic a náhrdelníku ve žlutém zlatě - KLENOTA Diamantový prsten se smaragdem v bílém 14k zlatě - KLENOTA

Rubíny, safíry i smaragdy jsou unikátní kameny z mnoha různých pohledů. Mají za sebou bohatou historii a do budoucna jejich cena i obliba bude dále růst. Výběr takového drahokamu by se měl odvíjet hlavně od osobních sympatií. Ať už se necháte okouzlit jejich jedinečnou barvou, nebo se inspirujete datem narození či hlubší symbolikou, ve šperku s drahokamem z Velké trojky získáte okouzlující doplněk, který podtrhne vaši jedinečnost a kreativitu.

Zlaté nadčasové náhrdelníky se safírem, smaragdem a rubínem