Perly patří k nejikoničtějším šperkům vůbec. Jsou jemné, elegantní a přitom překvapivě rozmanité. Našim odborníkům v ateliéru KLENOTA prochází pod rukama stovky perel, proto jejich vlastnosti známe do nejmenšího detailu a sami je s radostí nosíme. V tomto článku se podíváme na to, jak perly vznikají, čím se liší přírodní a kultivované, jak se hodnotí jejich kvalita a jak rozeznat ty pravé.
Vznik perel a jejich vlastnosti
Tajemství vzniku perel zůstávalo lidstvu dlouho skryté. Dnes víme, že perly vznikají jako vzácná obranná reakce živočichů na mikroskopický podnět. Není to však zrnko písku, jak se často chybně uvádí, ve většině případů se jedná spíše o parazita. Ve sladkých vodách vytvářejí perly perlorodky říční, které jsou dnes bohužel kvůli znečištění vod silně ohrožené, nebo také velevrub. Mořské perly pocházejí především z tichomořských perlotvorek.
Z chemického hlediska je perla formou uhličitanu vápenatého, konkrétně aragonitu s malým procentem bílkoviny. Právě tato struktura dodává perlám jejich charakteristický hladký a lesklý povrch. Na Mohsově stupnici tvrdosti dosahují hodnot 2,5–4,5. Jsou tedy oproti kamenům málo odolné, a pokud do nich budeme rýpat ostrým předmětem, snadno je poškodíme. Nevydrží ani kontakt s kyselinami a zásadami, které leptají jejich povrch. Perly pak ztrácejí lesk a vrstvy perleti se mohou začít odlupovat.
Přírodní vs kultivované perly, je v nich rozdíl?
Přírodní perly vznikají zcela bez lidského zásahu – náhodně, v divoce žijících ústřicích či škeblích. Jsou proto mimořádně vzácné; odhaduje se, že perlu šperkové kvality vytvoří přibližně jen 1 z 10 000 divokých ústřic.
Kultivované perly jsou také pravé perly, jen vznikají za účasti člověka. Na perlových farmách se do lastury cíleně vloží jádro většinou přírodního původu, např. mušlovina vybroušená do kuličky, která společně s drobným kouskem tkáně nastartuje tvorbu perly. Měkkýš pak toto jádro postupně obaluje vrstvami perleti, až vznikne hotová perla. Vkládání jádra však probíhá pouze u mořských perel, do sladkovodních se jádro nevkládá, perla vzniká pouze z kousku vložené tkáně.
Samotná kultivace je proces, který vyžaduje péči a čas – ústřice se chovají na farmách, pravidelně se krmí a kontrolují a teprve po měsících až letech přichází čas sklizně. Klíčové je také zajistit, aby prostředí farem bylo extrémně čisté, jelikož pouze zdravý živočich totiž dokáže vytvořit krásnou perlu. Z chemického i fyzikálního hlediska se přírodní a kultivované perly prakticky neliší; rozdíl spočívá především v jejich vzácnosti. Dnešní trh s perlami tvoří až na výjimky pouze perly kultivované.
Hodnocení kvality perel
A jak poznat, zda jsou perly kvalitní? V praxi se používá několik tříd kvality, které se označují kódy. Nejkvalitnější perly nesou označení AAA, následují AA a A. Pro větší upřesnění se často přidává ještě znaménko plus – například AA+ označuje perly lepší než AA, ale nedosahující úrovně AAA.
U tahitských perel se můžeme setkat se systémem značení A–D. Třída A představuje výbornou kvalitu, směrem k písmenu D kvalita postupně klesá.
Na cenu perel má vliv především jejich lesk, tvar a kvalita povrchu, barva a samozřejmě také velikost. Ze všech hodnotících faktorů může být lesk ten vůbec nejdůležitější. Avšak silná perleť nemusí vždy znamenat kvalitnější a lesklejší perlu. Rozhoduje více faktorů – tloušťka, kvalita a složení perleti, ale i druh a zdravotní stav měkkýše. Uvedeme si to na příkladu: perly Akoya mají tenkou vrstvu perleti, ale jejich lesk je překrásný, jelikož vrstvy perleti jsou kladeny kompaktněji a dokonaleji. Oproti tomu sladkovodní perly jsou celé složené z perleti, přitom jejich lesk je jemný a spíše hedvábný.
Jak poznat pravé perly?
Kromě méně kvalitních perel se na trhu objevují také imitace. Většinou je poznáme tak, že mají syntetický hladký povrch, bývají až nepřirozeně dokonale kulaté a v místě dírky se často loupe barevná vrstva. Dnes se ale setkáváme i s mnohem zdařilejšími napodobeninami, u kterých je rozlišení složitější.
Falešné perly bývají zpravidla lehčí než ty pravé – náhrdelník z pravých perel má v ruce i na krku určitou váhu. Dalším vodítkem je teplota. Pravé perly jsou na dotek zpočátku chladné, a teprve když je chvíli nosíte na těle, postupně se zahřejí.
Základní druhy perel a jejich charakteristika
Perly rozlišujeme podle jejich původu na mořské a sladkovodní, a dále podle konkrétního druhu měkkýše, který je produkuje. Každý druh perly má své typické vlastnosti – velikost, barvu, tvar, tloušťku perleti, náročnost pěstování a tím i rozdílnou hodnotu na trhu.
Mořské perly
Akoya perly: Perly z oblasti zálivů a ostrovů středního Japonska, produkované mořskou ústřicí Pinctada fucata. Akoya perly jsou zpravidla menší – průměrné velikosti se pohybují kolem 6–8 mm, výjimečně dosahují až 9 mm. Ceněny jsou pro svůj pravidelný kulatý tvar a výrazný lesk. Barva je obvykle bílá nebo krémová s jemným růžovým, stříbřitým či někdy modravým nádechem. Japonské Akoya perly nejvyšší kvality se označují jako hanadama a vynikají zvlášť vysokým leskem a čistým povrchem. Akoya perla je pro mnoho lidí archetyp „svatební perly“ – často se používají pro elegantní náhrdelníky nebo perlové náušnice, které ladí se svatebními šaty.
Tahitské perly: Tmavé perly pěstované ve Francouzské Polynésii, vznikající v perlotvorce černé (Pinctada margaritifera), jsou symbolem exotiky a luxusu. Jejich základní barvabývá tmavě šedá, ale proslulé jsou díky svým orientům – na povrchu mohou hrát odstíny zelené, modré, fialové, růžové či bronzové. Nejcennější je tzv. paví neboli duhově zelenomodrý tón. Tahitské perly dosahují v průměru 9–15 mm. Větší procento tahitských perel mívá barokní nebo tzv. prstenčité tvary (s kruhovými rýhami kolem obvodu) – dokonale kulaté kusy jsou velmi vzácné a drahé.
Perly jižního Pacifiku: Perly jižního Pacifiku vznikají v těle perlotvorek druhu Pinctada maxima, největších měkkýšů produkujících perly (dosahují velikosti talíře). Přirozeně se vyskytují na jižní polokouli, především v oblasti severní Austrálie, Indonésie, Filipín, Myanmaru a Francouzské Polynésie. Perly jižního Pacifiku mají jasně definované spektrum barev – od bílé, přes krémovou až po sytě zlatou. Jejich barvu však ovlivňuje několik faktorů. Tím nejdůležitějším je, zda se jedná o poddruh s bílým lemem lastury, nebo se zlatým lemem. Měkkýši s bílým lemem lastury, kteří se typicky nachází v australských vodách, tvoří převážně bílé perly. Naopak vzácnější měkkýši se zlatým lemem žijí ve vodách kolem Filipín a tvoří perly zlatých odstínů. Perly jižního Pacifiku vynikají svou výjimečnou velikostí a díky dlouhé kultivaci mívají velmi silnou perleť. Tyto perly patří k nejdražším a pro mnohé jsou vrcholem kvality perel.
Sladkovodní perly
Sladkovodní perly pocházejí nejčastěji z perlorodek chovaných ve vnitrozemských vodách Číny. Na rozdíl od mořských jsou téměř vždy bez jádra – do perlorodky se vloží jen drobný kousek tkáně, a to ve větším počtu. Sladkovodní perly se hojně produkují od 80. let 20. století, kdy Čína výrazně zdokonalila jejich kvalitu. Dnes patří k nejoblíbenějším díky dostupné ceně a rozmanitosti. Obvyklé průměry jsou 5–9 mm. Přírodní sladkovodní perly mají nejčastěji jemné pastelové odstíny – typická je bílá, krémová, lososově růžová, meruňková nebo levandulová. Sladkovodní perly mívají tradičně měkčí, hedvábný lesk, který je výraznější u perel vyšší kvality.
Perlové šperky ateliéru KLENOTA
Zažité přesvědčení, že perly patří do šperkovnic našich babiček, je již dávno vyvráceno. Naopak probíhá perlová renesance, pramenící z touhy po autentickém vyjádření stylu a osobitosti. Perly se využívají do moderních šperků a právě jejich rozmanitost je udržuje v oblibě u všech generací.
V ateliéru KLENOTA si zakládáme na rozsáhlých znalostech perel a perlových šperků. Naši odborníci nakupují perly na těch největších světových veletrzích a následně je pečlivě párují a navlékají či uzlíkují do perfektně sladěných perlových šňůr. Zaměřujeme se jak na tradičnější kousky, jako jsou klasické perlové náhrdelníky, náušnice, náramky i prsteny, tak přinášíme i unikátní designy. Příkladem je autorská kolekce Rosa, kde spojujeme perly s volně zavěšenými lab grown diamanty, nebo kolekce Luster, která je oslavou minimalismu ve svěžím pojetí.
Pokud vlastníte naše perlové šperky a začínají se na nich projevovat známky opotřebení, přineste je k nám do showroomu na adrese Dušní 6, Praha 1 a my se o ně s láskou a péčí postaráme – perly vyčistíme a případně znovu navlečeme, aby vám mohly dělat radost dlouhá léta.
Uzlíkování a utažení
U perlových šňůr si na první pohled všímejte, zda jsou perly navlečeny uzlíkovaným způsobem – tzn. mezi jednotlivými perlami je vždy uzlík a perly se tak po šňůře nepohybují. Uzlíky slouží tomu, aby se o sebe perly neotíraly a v případě přetržení perlového šperku se nerozkutálely a nepoztrácely. Pečlivé uzlíkování je znakem kvalitně vyrobeného náhrdelníku, kde je myšleno nejen na zachování krásy perel, ale také na dlouhou životnost šperku.
Kvalitní perlový náhrdelník je navlečený na speciálním typu nitě, která je speciálně vyvinutá pro tento typ šperku a musí být perfektně dotažený. Pokud totiž nejsou uzlíky pevně utažené, brzy se perlový náhrdelník či náramek prověsí. Působí pak nevzhledně a může se snadno přetrhnout.
Péče o perly
Perly jsou krásné, ale poměrně citlivé. Jejich povrch může ztratit lesk nebo se poškodit, pokud se s nimi nezachází správně. Při správné péči však mohou perly zdobit i další generace. Zde jsou hlavní zásady péče:
„Poslední na sebe, první ze sebe“: Perly si vždy nasazujte až jako poslední tečku po dokončení líčení, účesu a navonění, a po návratu je zase sundejte jako první. Důvodem je, že kosmetika, parfémy, laky na vlasy a další chemikálie mohou perly časem nenávratně poškodit.
Vyvarujte se potu, koupání a vlhka: I když perly vznikly ve vodě, nadměrná vlhkost a hlavně pot či chemicky ošetřená voda jim může uškodit. S perlami se tedy určitě nekoupejte doma, v bazénu ani v moři. Kromě toho, že dlouhé namáčení neprospívá samotným perlám, tak může poškodit a natáhnout materiál, na kterém jsou navlečené.
Chraňte je před vysokou teplotou a suchem: Horko a sucho jsou nepřáteli perel. Vysoké teploty mohou perly dehydratovat – perleť pak ztrácí lesk a může dokonce popraskat. Nikdy nenechávejte perly na přímém slunci nebo blízko zdroje tepla. V příliš suchém prostředí mohou perly „zvětrávat“ – povrch postupně křehne a mohou se tvořit mikroskopické prasklinky.
Správné čištění: Čas od času nošené perly lehce očistěte. Vezměte velmi jemný měkký hadřík a perly jemně otřete, abyste odstranili zbytky potu, kožního mazu či kosmetiky. Můžete hadřík lehce navlhčit v čisté vodě a otírat každou perlu zvlášť. Pokud perly potřebují důkladněji vyčistit, připravte si misku vlažné vody s kapkou velmi jemného mýdla. Do roztoku namočte měkký hadřík a perly jím jednu po druhé otřete. Poté dalším čistým vlhkým hadříkem mýdlo setřete a nakonec perly osušte měkkým suchým hadříkem. Nechte šperk před uložením ještě volně proschnout na rovné ploše. Nikdy nepoužívejte agresivní čistidla, abrazivní prášky, zubní pastu, ocet, čpavek apod. – ty perly povrchově naleptají.
Uskladnění a ochrana: Perly jsou měkké a snadno se poškrábou. Proto je skladujte odděleně od ostatních šperků, nejlépe v sametovém či hedvábném váčku. Nenechávejte je volně v šuplíku, kde by se odřely o jiné předměty.
JAK POZNAT PRAVÉ PERLY OD FALEŠNÝCH?
Pravé perly nebývají dokonale kulaté ani hladké, mají vysoký lesk, jsou těžší a na dotek studené. Falešné perly bývají dokonale kulaté, lehčí, hladké a často se jim u dírky odlupuje povrch.
JAK VZNIKAJÍ PRAVÉ PERLY?
Pravé perly se tvoří uvnitř lastur mořských nebo sladkovodních měkkýšů, jako obranná reakce na nežádoucí těleso. Dnes se nejčastěji setkáme s kultivovanými perlami, které vznikají řízeným vkládáním jádra do lastury měkkýše – většinou jde o mušlovinu vybroušenou do kuličky. Měkkýš začne jádro postupně obalovat vrstvami perleti, dokud nevznikne perla.
JAKÉ DRUHY PEREL EXISTUJÍ?
Perly se rozdělují na mořské a sladkovodní. Mořské perly se dělí ještě podle oblasti chovu na perly jižního Pacifiku, Tahitské perly a perly Akoya.
PODLE ČEHO SE HODNOTÍ KVALITA PEREL?
Kvalita perel se určuje podle lesku, perleti, barvy, povrchu, velikosti a tvaru. Používá se stupnice A až AAA, u tahitských perel značení A–D. Výsledná hodnota perly je souhrnem všech daných kritérií.
JAK SE STARAT O PERLOVÉ ŠPERKY?
Perlové šperky je vhodné uchovávat odděleně, ideálně v měkkém pouzdře. Je třeba se vyhnout kontaktu s parfémem, lakem na vlasy a kyselinami. Perly je nejlepší čistit jemným vlhkým hadříkem a čas od času je nechat odborně zkontrolovat.
CO ZNAMENÁ UZLÍKOVÁNÍ PERLOVÉHO NÁHRDELNÍKU?
Uzlíkování znamená, že mezi mezi každou perlou je uzlík. Ten chrání perly před poškrábáním a brání jejich rozsypání při přetržení šňůry. Uzlíkování je znakem kvalitního zpracování perlového šperku, protože udržuje nejen krásu perel, ale také prodlužuje životnost perlové šňůry.
