Česká republika
Fasování je jednou z nejdůležitějších zlatnických disciplín. Jde o způsob, jakým se do šperku vsazuje drahý kámen. Tomu, kdo tuto práci vykonává, se říká faser nebo fasr. Jde o činnost velmi náročnou – zahrnuje znalosti z gemologie, brusičství i zlatnictví. Faseři musí být absolutně přesní a bezchybní. Často totiž pracují s kameny o velikosti méně než 1 milimetr nebo v hodnotě překračující statisíce korun. Přečtěte si, jak se toto precizní řemeslo vyvíjelo a jak kameny do šperků vsazujeme dnes.
Jak šel čas s fasováním
Jednoduché šperky se nosily už v pravěku a vyráběly se například z kostí. Postupem času se lidé naučili zpracovávat kovy a objevily se první kovové šperky – bronzové, železné, stříbrné a zlaté. Vyráběly se z plíšků a drátků, zpočátku byly jednoduché, ale postupně se jejich výroba zdokonalovala a objevily se šperky odlévané – stejné, jaké známe dnes. Daly se zdobit stočenými drátky, malými kuličkami, rytinami a podobně.
Bezpochyby nejvýraznějším prvkem klenotu byl ale drahokam, u kterého se věřilo, že má duchovní nebo léčitelský význam. Údajně chránil nositele, odvracel zlou energii nebo symbolizoval nějakého boha. První takové šperky známe ze starověku. Například v tehdejším Egyptě byly drahokamy vsazovány do obroučky. Oblíbené byly jaspisy, karneoly, malachity, křemeny a královský lapis lazuli nebo tyrkys. Modrá barva byla totiž ve starověkém Egyptě považována za královskou. Kameny se tehdy zpracovávaly do kabošonů nebo valounů. Byly známé i další minerály, ale kvůli obtížnému opracování byly často nahrazovány sklem.
První zmínky o fasování
Faserské řemeslo jako samostatná disciplína se začíná objevovat později – ve středověké Itálii 14. století. V té době nebyly šperky dostupné široké veřejnosti, ale pouze šlechtě a církvi. Vyráběly se z kovů, které používáme i dnes, a zdobily se drahými kameny, jako jsou jaspisy, granáty, safíry nebo smaragdy.
Obyčejnější minerály si časem mohla dovolit i střední vrstva. Viktoriánská éra (2. pol. 19. stol.) vyzdvihla krásu perel, achátů a černých onyxů. V secesní špercích (přelom 19.–20. stol.) se uplatňovaly perly a hojně se používaly průhledné drahokamy, jako jsou diamanty, ametysty nebo akvamaríny. Art Deco (20. a 30. léta 20. století) milovalo geometrii, a tak v tomto období vzniká paleta nejrůznějších inovací a nových brusů, zejména těch hranatých. Kombinují se transparentní minerály s neprůhlednými, tzv. opakními – například diamanty s onyxy – a využívá se kontrastů. Nové brusy a nové technologie rozvíjejí i faserské řemeslo. Úplně poprvé se objevuje styl vsazování kamenů do drážek a vznikají tak fascinující šperky, které působí dojmem, že jsou vyrobené z drahokamových stuh.
Fasování jako kumšt
Šperk se dá osázet drahokamy různým způsobem. Někdy je kámen uchycený v krapnách, jindy zapuštěný do kovu nebo má kolem sebe obroučku. Může se zdát, že volba způsobu zasazení kamene je pouze otázkou vzhledu, ale není to tak jednoduché. Uchycení musí být v prvé řadě funkční a musí sloužit drahokamům tak, aby co nejlépe vyzdvihlo jejich vlastnosti. Při výběru stylu vsazení tak hraje důležitou roli druh minerálu (křehkost, štěpnost, průhlednost), velikost, typ a symetrie výbrusu, druh kovu, ale i to, jak často budete šperk nosit.
Z jakých brusů faser vybírá
Faseři pracují se dvěma typy broušených kamenů – kabošony a fazety (facet). Každý z těchto typů brusů je vhodný pro jiné minerály.
Fazety se hodí pro průhledné kameny, když potřebujeme, aby vynikla jejich jiskra a vnitřní oheň. Toho docílíme pomocí plošek (fazet), které lámou a odráží světlo uvnitř kamene, takže ve výsledku kámen zevnitř září. Pro fasování je klíčová část, které se říká rundista. To je při pohledu shora nejširší místo broušeného kamene a odděluje jeho horní a dolní polovinu (korunu a pavilon). Vede po celém obvodu dokola – můžeme ji vnímat jako takový opasek. Je klíčová i při určení původu některých kamenů, protože se na ní může nechat nevybroušená část, aby byla vidět surovina. Rundista tedy zajišťuje, aby kámen držel na místě.
Kabošonový brus je vhodný pro kameny neprůhledné – například pro acháty, opály, onyxy nebo tyrkysy. Tento brus má plochou základnu a je vybroušený do klenutého tvaru. Ideální je i pro minerály s efektem kočičího oka nebo asterismem. Své uplatnění najde také u labradoritů a slunečních i měsíčních kamenů, kterým umožní vyniknout.
Pro dokonalý šperk je klíčové, aby drahokam, který se do něj fasuje, byl krásný a perfektně seděl. Abychom toho docílili, každý kámen pro našeho fasera v KLENOTA pečlivě vybíráme podle optických kvalit, rozměrů i symetrie brusu. Pokud má kámen jinou velikost, nemusí ve šperku dobře sedět, ovlivňuje celkový dojem ze šperku a může se stát, že časem vypadne. I to je důvod, proč v našem ateliéru nepřijímáme k zasazení kameny od klientů. Naším cílem je totiž kvalita, dokonalost a spokojenost – a to bychom v takovém případě nemohli zaručit.
Typy fasování
Zasazení do krapen
Krapny jsou pacičky, které drží a zároveň chrání drahokam. Krapny jsou nejčastěji 4, ale můžeme najít i 3, 5, 6, 8 a 10. Bývají jednoduché nebo zdvojené, kulaté, zašpičatělé i ploché. Někdy krapny drží i více než jeden kámen – záleží na designu šperku, ale hlavně na velikosti a výbrusu kamene. V každé krapně je drážka, ve které drahokam přesně sedí. Zářez musí mít správný úhel podle velikosti kamene, musí být na všech krapnách stejně vysoko a nesmí být moc hluboký, aby se krapna neulomila. Po usazení kamene se horní část ohne přes rundistu a těsně natlačí na plošky nad rundistou tak, aby se drahokam nehýbal. Na závěr se krapny ještě srovnají, zabrousí a vyleští.
Tento typ fasování se hodí pro solitéry – velké centrální kameny, které jsou hlavní hvězdou celého šperku. Velkou předností fasování do krapen totiž je, že světlo proniká do kamene ze všech stran a nejlépe tak vynikne jeho barva, jas a vnitřní oheň. Drahokam tak doslova září!
Krapny jsou různě dlouhé a různě silné, záleží na typu šperku a na velikosti kamene, který mají držet. Občas se může stát, že se krapna uvolní, když se například zatrhne o oblečení. Proto je dobré, abyste své šperky pravidelně kontrolovali. Když zjistíte, že krapny nedoléhají nebo se kámen ve šperku hýbe, přineste ho co nejdříve na opravu. V rámci záručního servisu ji máte v KLENOTA zdarma.
Fasování do zrnek neboli pavé
Slovo pavé pochází z francouzštiny a označuje dlažbu. Výsledek totiž připomíná šperk dlážděný drahokamy. Tento typ je ideální pro více malých kamínků broušených do kulatého brusu brilliant. Fasují se totiž těsně vedle sebe tak, aby mezi nimi nebyl skoro žádný kov. Tento způsob je faserským kumštem a dobře ho umí udělat pouze zkušení faseři. Do šperku se vyvrtají dírky a do nich se natlačí kamínky, které se tím upevní. Takto zafasované drahokamy vytváří blýskavý povrch a šperk působí dojmem, jako by byl vyrobený jenom z nich. Nejčastěji se takto fasují malé diamanty.
Do této kategorie spadá i tzv. granátová technika, která vznikla u nás a využívá se při fasování českých granátů.
Tenzní zasazení
Hezký a moderní způsob pro upevnění kamene v jednoduchých prstenech. Díky čistému vsazení, které využívá pouze pružnosti kovu, působí kámen dojmem, že se uprostřed šperku vznáší. Aby faser zvládl drahokam takto zafasovat, musí být zkušený i zručný. Tento typ zasazení je citlivý na deformaci šperku, protože pak může kámen vypadnout nebo prasknout. Jeho výhodou je, že do drahokamu může volně pronikat světlo, takže se ukáže ve své plné kráse.
Zasazení do drážek
I tento typ fasování najdete v naší nabídce. Kameny se při něm vsazují vedle sebe do drážek v obroučce a upevní se mírným stlačením shora nebo z vnější strany. Nejčastěji se využívá u čtvercového a obdélníkového brusu, ale hodí se i pro drahokamy broušené dokulata. Takový kámen je pak dobře chráněný, ale může se hůř čistit v domácích podmínkách. Pokud si na čištění doma netroufáte, přineste šperk k nám – v rámci doživotního servisu KLENOTA u nás máte čištění i sterilizaci UVC světlem zdarma.
Bezel
Tato technika byla dříve oblíbená hlavně na zafasování kabošonů, ale dnes se používá i pro klasicky broušené kameny. Drahokam by měl v obrubě dokonale sedět, pak se zafixuje natlačením a zaklepáním vrchního obvodu obruby přímo na povrch kamene. Tento způsob fasování je bezpečný a kámen jen tak nevypadne. Pokud se obruba uvolní, je velmi jednoduché ji natlačit zpět. Pro kabošony se využívá hlavně proto, že je nejhezčím způsobem, jak tento brus bezpečně upevnit. I když obroučka neumožňuje proniknout světlu do kamene ze stran, u tohoto typu brusu to tolik nevadí.
Fasování kamenů do obroučky je pravděpodobně jednou z nejstarších technik. V dávných dobách se totiž drahokamy brousily zpravidla do kabošonů, takže tento způsob upevnění byl nejbezpečnější. Přesvědčit se o tom můžeme například na Svatováclavské koruně, kde jsou v obroučce vsazené menší symetrické kameny. V KLENOTA jsme tomuto typu zasazení věnovali celou kolekci Bezel. Nechte se okouzlit jejím minimalistickým a jemným designem.
Před fasováním
Vsazení kamene do šperku bývá třešničkou na dortu při jeho výrobě. Šperk musí být před fasováním téměř hotový. Je potřeba zkontrolovat, že prsteny mají správnou velikost a jsou srovnané, náušnice mají funkční zapínání a každý šperk je dobře začištěný smirkem, předleštěný a nejsou na něm nečistoty po leštění (zbytky lešticích past). Po fasování by se měly klenoty jen doleštit, případně rhodiovat nebo doplnit perlou. Pokud faser vsadí kámen do prstenu špatné velikosti nebo se musí u náušnice vyměnit zapínání, často se musí minerál před úpravou opět vyfasovat, aby nedošlo k jeho poškození ohněm. Proto u nás každý šperk před fasováním prochází důkladnou kontrolou.
Jak fasování probíhá
Po kontrole se vyberou vhodné kameny, rozměří se šperk a vyvrtají se do něj lůžka. Faser pak frézkami vytvaruje a upraví místo pro uložení kamene. Důkladně prohlédne drahokamy, vybere z nich nejvhodnější a rozhodne se, jak je nejlépe orientovat. Poté přechází k upevnění. Šperk si zafixuje, aby mohl vyvíjet potřebný tlak při přihýbání a přihrnování kovu ke kameni. Když je kámen bezpečně usazený, zbývá ho začistit a přeleštit. Vyleštěný šperk se může nakonec pokovit a případně předat na nalepení perel. V této fázi je klenot hotový a může putovat k vám.
