Hodnocení diamantů je složitý proces, který náleží gemologům, tedy odborníkům zabývajících se identifikací, hodnocením klasifikací a oceňováním drahých kamenů. Kvalitu vybroušeného drahokamu udává řada faktorů, z nichž ne všechny jsou viditelné pouhým okem. Každý tento parametr musí znalec pozorně vyhodnotit zvlášť, aby mohl následně určit celkovou hodnotu diamantu.
Pro posouzení kvality diamantů se používá celosvětově uznávaný standard, známý jako 4C, který hodnocení systematizuje a měl by ho napříč světovými laboratořemi také unifikovat. Pod čtyřmi C se skrývají kategorie:
Barva
Možná může být poněkud překvapivé, že právě barva patří mezi čtyři hlavní hodnoticí kritéria u bezbarvých diamantů. Přesnější by proto bylo říci, že se hodnotí právě to, jak moc se kámen blíží k bezbarvosti. Čistě bezbarvý diamant je velkou vzácností. Přírodní diamanty totiž mívají chemické příměsi jiných prvků: v případě čirých diamantů se jedná o dusík, který barví kámen v různé intenzitě do žluta až žlutohněda.
Pro barevnou klasifikaci čirých diamantů se využívá metoda porovnání. To se nejčastěji provádí na mezinárodní barevné škále laboratoře GIA (stupnici sestavila GIA, přidané slovní popisky však používá laboratoř HRD, která z ní vychází). Ta pracuje s písmeny D-Z, kterými se značí jednotlivé kvalitativní stupně:
- D až F – bezbarvé diamanty;
- G až J – téměř bezbarvé diamanty;
- K až M – diamanty s nádechem žluté barvy;
- N až Z – diamanty se žlutohnědým zabarvením.
Dokonale bezbarvý diamant se hodnotí jako D. Každý následující stupeň má žlutý nádech určité intenzity, který ale pro necvičené oko vůbec nemusí být patrný. Často si ho všimneme, až když daný diamant porovnáváme s bezbarvým diamantem ohodnoceným jako D. A přesně tak probíhá i hodnocení v laboratoři, jehož výsledkem je přesně určený barevný stupeň.
Určování barevnosti bílého diamantu se provádí vizuálně pomocí srovnávací sady diamantů, kterým se říká master stones. To mohou být skutečné diamanty, které splňují požadavky na kvalitu (čistota VS, hmotnost alespoň 0,7 ct), nebo napodobeniny. Pro přesné určení se dále používají elektronické kolorimetry nebo srovnávací systémy. Ty najdou uplatnění hlavně u drahokamů zasazených ve špercích, neboť barva kovu umí barvu čirého kamene velmi zkreslit, nebo u fancy (barevných) diamantů.
Je důležité mít na paměti, že u bílých (bezbarvých) diamantů žlutý nádech cenu snižuje. Pokud je však žlutý diamant označen jako fancy, je barva žádoucí a její intenzita může naopak cenu zvyšovat.
Ve šperkařství se nejvíce používá barva kvality G–J. Diamanty I a J vykazují velmi lehké stopy slabě nažloutlého odstínu, a patří tak mezi ty levnější. Na celkovém dojmu ze šperku to ale vůbec nemusí být patrné. Ve špercích KLENOTA standardně používáme diamanty barevné kvality G.
Čistota
Hodnocení čistoty diamantů se provádí pod lupou při desetinásobném zvětšení. Hledají a hodnotí se různé vnitřní nedokonalosti (krystalky jiných diamantů nebo minerálů, prasklinky, pera, zákaly, bublinky apod.) a jejich množství. Veškeré nedostatky snižují cenu kamene a musejí být uvedené v certifikátu, kde jsou popsány jako inkluze, včetně jejich umístění a rozměrů. Bezchybný diamant nevykazuje žádné nečistoty ani při desetinásobném zvětšení.
Diamanty mohou být vylepšovány, nejčastěji pomocí laseru. Po úpravě se zařadí do odpovídající kategorie čistoty a v certifikátu jsou uvedeny všechny provedené korekce. Na druhou stranu jsou to právě drobné inkluze, které dávají diamantu jeho přírodní tvář.
Dle čistoty se diamanty řadí do několika kategorií. Označení kategorií i jejich množství se může mírně lišit podle laboratoře, kde se diamanty certifikují. Škála má následující stupně:
- LC/IF/F (Loupe Clean, Internally Flawless, Flawless) – diamant neobsahuje žádné inkluze. Jeho čistota se ověřuje i pod binokulárním mikroskopem. Tyto diamanty jsou investiční. Označení LC se používá v laboratoři HRD v Antverpách. Jiné laboratoře označují stejně kvalitní diamanty IF. Americká GIA rozlišuje ještě jeden vyšší stupeň – F. LC diamanty od něj odlišuje pouze nepatrné mechanické opotřebení.
- VVS1 (Very Very Small Inclusions 1, Very Very Slightly Included 1) – při zkoumání diamantu této kvality se používá binokulární lupa, ale i mikroskop, neboť inkluze může být velice těžko zaznamenatelná i pro zkušené oko, bez lupy nebývá patrná. Tyto diamanty jsou velice čisté a také se využívají k investičním účelům.
- VVS2 (Very Very Small Inclusions 2, Very Very Slightly Included 2) – platí totéž co u stupně VVS1 (hodnotí se i pod mikroskopem a jde o investiční diamanty), inkluzí je ale více nebo jsou o něco větší.
- VS1 (Very Small Inclusions 1, Very Slightly Included 1) – zkušeným pohledem lze spatřit při desetinásobném zvětšení lupou malé inkluze, pouhým okem je zachytíme jen těžko. Laik nepozná nic. Inkluze najdeme většinou v okrajových částech, kde se lépe schovají. Kámen lze použít jako investiční, tato kvalita se však běžně užívá i do šperků.
- VS2 (Very Small Inclusions 2, Very Slightly Included 2) – stejně jako u kvality VS1 lze inkluze identifikovat pod lupou, ty větší ovšem můžeme lokalizovat i pod tabulkou, což znamená, že jsou více patrné. Nezkušené oko si jich nevšimne. Tyto diamanty se používají do dražších šperků.
- SI1 (Small Inclusions 1, Slightly Included 1) – malé inkluze, které jsou okem viditelné jen zřídka. Při desetinásobném zvětšení lupou si jich všimneme, optické vlastnosti diamantů ale nijak nesnižují. Tyto diamanty se do šperků používají běžně.
- SI2 (Small Inclusions 2/ Slightly Included 2) – malé inkluze, které již bývají okem viditelné. Pod lupou jsou jasně zřetelné. I přesto však nijak neovlivňují optické vlastnosti diamantu. Ve šperkařství nacházejí tyto kameny nejvíce využití.
- I1 (Included 1) – inkluze jsou četné, jasně viditelné, ale nesnižují optické vlastnosti diamantu. Ve šperkařství se používají běžně jako cenově dostupnější alternativa ke kvalitnějším a dražším kusům.
- I2 (Included 2) – Inkluze jsou zřetelně vidět pouhým okem a zhoršují optické kvality vybroušeného kamene.
- I3 (Included 3) – nejhorší stupeň kvality, který diamant může mít. Inkluze jsou velice viditelné a četné, optické kvality kamene jsou tím negativně ovlivněné. Diamant kvůli nim navíc může při vsazování nebo nošení šperku prasknout.
Karátová hmotnost
Karátová hmotnost je fyzikální veličina, která vyjadřuje hmotnost drahých kamenů. Má značku ct a jeden karát má přesně 0,2 g. 1 g tedy odpovídá 5 ct. Ryzostní karát (kt), který se používá k vyjádření ryzosti drahých kovů, je zcela jinou veličinou.
K vážení drahých kamenů se používají speciální váhy. Drahokamy se váží na 3 desetinná místa. Váhu lze zaokrouhlit, platí ale speciální pravidla. Nahoru můžeme zaokrouhlit, pouze pokud je na třetím desetinném místě číslo 9. Diamant o váze 0,999 ct tedy můžeme zaokrouhlit na 1,0 ct. Diamant o váze 0,998 ct ale bude po zaokrouhlení vážit 0,99 ct.
Díky přesně daným parametrům briliantového brusu můžeme odhadnout přibližnou karátovou hmotnost briliantu jen na základě znalosti jeho průměru.
Při výběru diamantu je velice důležité si uvědomit, že dva 1ct diamanty nemají stejnou cenu jako jeden 2ct, protože zdaleka nejsou tak vzácné. 2 karátový diamant bude vzhledem ke své výjimečnosti mnohem dražší než oba 1 karátové dohromady.
Brus
Brus představuje nejvariabilnější vlastnost drahokamů. Existuje mnoho možností, jak může vybroušený kámen vypadat. Při hodnocení se nejprve popíše tvar a typ brusu. Dále se zkoumá kvalita provedení. Ta zahrnuje 3 části: proporce, povrchové opracování a symetrii.
Všechny brusy spojuje jedna věc: snaha o maximální využití optických vlastností diamantu. Každý brus má přesně dané parametry a procentuální poměry jednotlivých částí, aby světlo, které do kamene proniká, bylo maximálně využito a odráželo se přesně tam, kam má. Jedině tak může drahokam zářit. A právě to se kontroluje při hodnocení proporcí kamene. Ideálně vybroušený kámen má perfektně vyváženou brilanci, oheň a jiskru:
- Brilance je množství bílého světla, které se z vybroušeného kamene odráží.
- Oheň vyjadřuje počet spektrálních barev, které vznikají při rozkladu bílého světla vycházejícího z vybroušeného kamene.
- Jiskra označuje míru hry barev, která je patrná při kolébavém pohybu kamene.
Dosud nepřekonaným ideálem je v tomto ohledu dokonale provedený briliantový výbrus. Ten má 57 faset (i s kaletou 58), přesně dané úhly, které mezi sebou jednotlivé fasety svírají, a přesný procentuální poměr koruny a pavilonu.
Při kontrole povrchového opracování se hledí zejména na kvalitu leštění. Nesmějí být patrné stopy po broušení kamene, tedy rýhy, matné oblasti, důlky apod. Všechny plochy musejí být dokonale vyleštěné. Hrany mezi jednotlivými fasetami mají být ostré, nesmějí nést známky obroušení nebo nedobroušení. Kontroluje se i počet faset. Může se totiž stát, že se objeví nadbytečná faseta, která v kvalitně provedeném brusu nemá místo.
Posledním faktorem je symetrie. Kámen musí mít symetrický tvar a symetrický brus. Nehledí se ale pouze na celek, nýbrž i na symetričnost jednotlivých faset. Dokonale vybroušený kámen může vykazovat tzv. hearts and arrows effect.
Pokud brusu chybí symetrie nebo nejsou dodrženy správné proporce, světlo z diamantu uniká a odráží se jinam, než má. V takovém případě mohou být uvnitř diamantu vidět černé plošky, nezáří, nemá brilanci – jeho optické vlastností zkrátka nedosahují potřebných kvalit.
Po posouzení všech tří dílčích kategorií se brus diamantu může vyhodnotit jako celek. Škála má 5 stupňů:
- I/E (Ideal/Excellent) – takto hodnocené diamanty jsou nejkvalitněji vybroušené. Představují cca 3 % z celkové světové produkce. Dodržují všechny parametry a využívají světlo na maximum. Z hlediska brusu jsou zkrátka dokonalé. Pokud i jejich ostatní C parametry dosahují vysokých kvalit, hodí se tyto diamanty jako investiční.
- VG (Very Good) – diamanty tohoto označení zahrnují asi 15 % světové produkce. Jejich optické vlastnosti jsou takřka stejných kvalit jako u stupně I/E. I tyto diamanty se hodí jako investiční.
- G (Good) – sem spadá asi čtvrtina světové produkce. Optické vlastnosti jsou dobré, tyto diamanty odrážejí většinu světla. Jsou ideální do šperků, ale nehodí se jako investiční. Pro netrénované oko mohou být k nerozeznání od vyšších stupňů.
- F (Fair) – tyto diamanty mají menší brilanci, kvalita jejich vybroušení je nižší. I tak se ale považují za kvalitní a hojně se používají do šperků.
- P (Poor) – tyto diamanty nejsou kvalitně vybroušené, světlo se v nich ztrácí a kameny nemají téměř žádnou brilanci. Renomovaní prodejci je do svých šperků nepoužívají.
Páté C: certifikace
Diamanty se sice hodnotí podle systému 4C, ale existuje také páté C. To se netýká přímo hodnocení kamene, nýbrž jeho certifikace. Skutečně důvěryhodné certifikáty, které zaručují kvalitu a přesnost uvedených parametrů diamantu, vydávají specializované gemologické laboratoře. Mezi ty nejznámější patří GIA (Gemological Institute of America) a IGI (International Gemological Institute). V ateliéru KLENOTA tímto mezinárodním certifikátem opatřujeme šperky s přírodními i laboratorními diamanty s váhou nad 0.30 ct.
