Zelená je přímo nabitá symbolikou. Je to barva bezpečí, na semaforu znamená „jeď“, říká se „dát něčemu zelenou“. Jde o nejrozšířenější barvu na Zemi. Díky tomu reaguje lidské oko nejcitlivěji právě na ni. V psychologii barev představuje život, energii, mládí, jaro a naději

Co se týká módy a doplňků, má zelená jednu velkou výhodu: její pestrá škála odstínů zahrnuje teplé i studené tóny. Sluší tak téměř každému – stačí správně vybrat. Studeným typům sluší hrášková zeleň, olivová a khaki. Teplé typy by měly dát přednost zelenožlutým odstínům.

Náhrdelník z bílého zlata se smaragdem a diamanty - KLENOTA

Drahokamy zelené barvy

Pod pojmem zelený drahokam si většina lidí nejspíš představí smaragd, jeden z nejcennějších minerálů světa. Touto barvou však příroda obdařila mnohem více druhů kamenů a některé z nich se využívají ve šperkařství čím dál častěji

Každý zelený drahokam je něčím speciální. Jedna vlastnost ale náleží všem – krása. Ať už šperk ozdobí jemný zelený ametyst, svěží olivín, vznešený smaragd, nebo tajemný vltavín, vznikne výrazný, elegantní doplněk, který upoutá pozornost. Pojďme si blíže představit šest zelených kamenů, se kterými se setkáte v nabídce šperků KLENOTA.

Infografika drahé zelené kameny ve špercích - KLENOTA

Smaragd: kámen moudrosti a prosperity

Kámen ceněný a obdivovaný napříč různými kulturami již od starověku. Společně s rubínem a safírem patří do tzv. velké trojky nejhodnotnějších barevných drahokamů. Jméno pravděpodobně získal z řeckého slova smaragdos, což znamená zelený kámen. Smaragdové šperky se tradičně darují při oslavách 20. a 35. výročí svatby. Kombinací prstenu, náušnic a náhrdelníku vznikne skutečně luxusní souprava. Na oblibě získávají v posledních letech také zásnubní prsteny se smaragdy.

Prsten a náušnice z bílého zlata se smaragdem - KLENOTA

První zmínky o smaragdu pocházejí z období kolem roku 1 500 př. n. l. z Egypta. Velkou slabost pro něj měla Kleopatra. Ráda se jím zdobila a obdarovávala jím důležité hosty. Během historie byly smaragdu přisuzovány nejrůznější schopnosti. Například pro Římany symbolizoval lásku a krásu. Měl mít rovněž schopnost umožnit svému nositeli vidět pravdu, posilovat paměť a intuici. Kvalitu ve starověku známých smaragdů ovšem výrazně překonaly ty, které pocházejí z kolumbijských nalezišť. Ta byla objevena až v 16. století.

Smaragd patří do skupiny berylů, společně s bledě modrým akvamarínem. Za svou zelenou barvu vděčí příměsi chromu a vanadu. Pro smaragd jsou charakteristické vnitřní inkluze, které jsou u něj zpravidla tolerovány. Zcela čisté smaragdy jsou totiž extrémně vzácné. Tyto malé nedokonalosti navíc každému smaragdu dodávají zcela jedinečný vzhled.

Zlaté prsteny se smaragdy a diamanty - KLENOTA

Vltavín: kámen intuice a zdraví

Ryze český drahokam, který se vyskytuje v několika lokalitách v povodí řeky Vltavy. Jeho barva se pohybuje od světle zelené až po tmavě hnědozelenou. Zájem vzbuzuje nejen svou krásou, ale i příběhem, který sahá hluboko do historie. Vltavíny vznikly pravděpodobně před 15 miliony let dopadem meteoritu na Zem a vymrštěním přetavené horniny do atmosféry. Někteří vltavínoví nadšenci věří, že v sobě tyto kameny uchovávají kosmickou energii.

Náušnice z bílého zlata s vltavínem a diamanty - KLENOTA

Ačkoli byl vltavín známý obyvatelům našeho území již v době kamenné, kdy sloužil pro výrobu pracovních nástrojů, poprvé byl oficiálně představen roku 1787 profesorem Josefem Meyerem v Týně nad Vltavou. Jako šperkový kámen se začal hojněji využívat v období secese. Vypadá skvěle zejména ve výrazných zlatých prstenech nebo náušnicích. Jemnějším dojmem působí přívěsek s vltavínem.

Vltavín má amorfní strukturu na rozdíl od krystalické formy většiny ostatních minerálů. Je pro něj typický zvrásněný povrch, kterému se také říká skulptace, a drobné bublinky. Největší nalezený vltavín pochází z okolí Slavic a váží 265,5 g.

Zlaté prsteny s vltavínem a diamanty - KLENOTA

Olivín: kámen magické moci a poznání

Olivín neboli peridot, snad nejvýraznější ze všech zelených drahokamů. Vyznačuje se živě zelenou až žlutozelenou barvou. Můžeme se ovšem setkat i s hnědozelenými, nebo dokonce čistě zelenými kusy. Proto také býval olivín v minulosti poměrně často zaměňován za smaragd. Na jeho barvě má podíl hořčík a železo.

Nejstarší známý výskyt olivínu byl na ostrově Zebirget v Rudém moři, kde se těžil již před 3 500 lety. Tento drahokam byl vždy spojován se světlem. Egypťané ho nazývali „kámen slunce“ pro jeho teplou barvu. Dokázal prý svého nositele ochránit před temnotou. Tuto jeho moc dokázalo ještě umocnit zlato. Nejbohatší zdroje krystalů olivínu se nacházejí v USA, Číně, Vietnamu, Finsku, Pákistánu a Barmě. Tradici má olivín i u nás, těží se v oblasti Kozákova. Velmi vzácně může být obsažen v meteoritech.

Olivínový prsten či náušnice ocení především ženy, které jsou rády ve středu dění a užívají si obdivné pohledy. Tento drahokam totiž opravdu nejde přehlédnout.

Náušnice s olivínem v růžovém zlatě - KLENOTA

Zelený ametyst: kámen pravé lásky a sv. Valentýna

Jedná se o méně obvyklou variantu relativně známého fialového drahokamu. Zelenému ametystu se také říká prasiolit. Tento název je odvozen ze dvou řeckých slov, a to prason (pórek) a lithos (kámen). Prasiolit je z pohledu geologie druh křemene, stejně jako fialový ametyst, citrín, růženín nebo záhněda.

Vyznačuje se jemnou zelenkavou barvou ve studeném tónu, která by se dala popsat také jako mentolová nebo mátová. Sluší mu to zejména ve spojení s diamanty a bílým zlatem, tato kombinace působí velmi decentně. Zcela jedinečný dojem vzniká zasazením zeleného ametystu do růžového zlata.

Náhrdelníky se zeleným ametystem v růžovém zlatě - KLENOTA

Zelené ametysty neboli prasiolity používané ve šperkařství vznikají uměle vyžíháním (zahříváním) přírodního fialového ametystu. Jen několik lokalit na celém světě poskytuje materiál vhodný pro vznik prasiolitu, a to naleziště v Brazílii, Arizoně a Polsku. Zajímavé je, že prasiolity vytvořené v laboratoři se na trh dostaly dříve (zhruba v polovině 20. století), než byl objeven přírodní zelený ametyst v Polsku (1990).

Náušnice z bílého zlata se zeleným ametystem a diamanty - KLENOTA

Tsavorit: kámen pozitivního myšlení a úspěchu

Zelená odrůda granátu grosuláru je ve šperkařství relativní novinkou. Tsavorit byl objeven teprve v roce 1967 v národním parku Tsavo v Keni, od kterého také získal svůj název. Hlavní naleziště se dnes nacházejí v Keni, Tanzánii, Pákistánu, Kanadě a na Srí Lance.

Za zelenou barvu tsavoritu je zodpovědný vanad a chrom. Odstínem připomíná smaragd, ale na rozdíl od něj má výraznější lesk a je také trvanlivější. Díky tomu se výborně hodí do prstenů a dalších šperků pro každodenní nošení. Tsavorit jistě zaujme i příznivce zcela přírodních kamenů, jelikož bývá na trhu běžně dostupný ve skvělé kvalitě bez inkluzí, a nepotřebuje tedy žádné další úpravy. 

Zlaté náhrdelníky s tsavoritem - KLENOTA

Zelený diamant: kámen energie a rovnováhy

Diamant se jako jeden z mála drahých kamenů vyskytuje v přírodě ve všech odstínech. Jeho barevné varianty nabývají v posledních letech na popularitě. Vyznačují se totiž stejnou trvanlivostí a odolností jako ty bezbarvé a navíc oslňují i krásnou barvou. Jako dokonalá kombinace tradice a originality představují skvělou volbu při výběru zásnubního prstenu.

Zelené diamanty patří k těm nejvzácnějším. A mají zajímavý příběh. Jejich zabarvení lze připsat radioaktivnímu záření, které působilo při jejich vzniku v průběhu milionů let. Samotný diamant však dnes již radioaktivní není, k případným obavám tedy není sebemenší důvod.

Největším a nejslavnějším zeleným diamantem je Dresden Green, přírodní 41karátový diamant s jemným šedým podtónem. Pochází z dolu Kollur v Indii. Zakoupil ho Fridrich August II. Saský v roce 1741 a o pár let později byl zakomponován společně s dalšími 413 brilianty do spony, kterou vytvořil šperkař Diessbach z Prahy.

Prsten se zeleným diamantem v bílém zlatě - KLENOTA