Česká republika
Jednou z vlastností, která určuje odolnost šperků, je míra tvrdosti. Tvrdost má krásnou definici – jde o míru odporu látky (v našem případě kamene) proti vniknutí jiné látky. Při výběru a nošení šperku je dobré ji znát, protože vám napoví, jak s drahokamem zacházet. Orientační tvrdost nerostů se udává nejčastěji pomocí Mohsovy stupnice, kterou sestavil německý mineralog Carl Friedrich Christian Mohs. Tvrdost kamene ovlivňuje mnoho faktorů. Některé souvisí s jeho vnitřním uspořádáním, jiné zase s vnějšími vlastnostmi. Obecně platí, že čím jsou jednotlivé ionty ve struktuře nerostu blíže, tím je tvrdost vyšší. Dalším důležitým faktorem je tvrdost krystalové mřížky, protože různé deformace činí nerost křehčím. Z vnějších vlastností tvrdost ovlivňuje štěpnost, množství inkluzí, krystalové srůsty, zvětrávání i praskliny.
Jakou roli hraje štěpnost?
Míra tvrdosti je relativní a neznamená, že čím tvrdší minerál, tím odolnější. Každý kámen je totiž jinak tvrdý v závislosti na orientaci – právě kvůli štěpným rovinám. A těch může mít jeden nerost i více. Nejideálnější samozřejmě je, když nemá žádnou, což znamená, že není štěpný. U takového minerálu potom pozorujeme lom, u kterého na orientaci nezáleží. Znalost štěpných rovin je proto jednou z klíčových informací pro správnou orientaci drahokamu při jeho broušení. Štěpnost má několik úrovní – může být dokonalá, velmi dobrá, dobrá, nedokonalá nebo žádná. Pokud je štěpnost dokonalá až dobrá, musíme dbát zvýšené opatrnosti před poškozením.
Seznamte se s Mohsovou stupnicí
Ta umožňuje přibližně určit, o jak tvrdý kámen se jedná. Funguje na základě porovnávání s vybranými minerály, respektive schopnosti látek rýt do měkčích materiálů. Ty jsou seřazené od nejměkčího (stupeň 1) po nejtvrdší (stupeň 10).
Minerál se zkouší vrypem. Kámen tvrdosti 1 a 2 můžete poškrábat nehtem, protože nehet má tvrdost 1,5–2. Tvrdší minerál naopak může zanechat vryp v nehtu. Pokud v nerostu zanechává stopu obyčejný nůž, pak se jedná o minerál do tvrdosti 5. V praxi to znamená, že například v křemeni, který je na stupni 7, nůž stopu nezanechá. Pokud zkoumaný minerál rýpe do skla, jeho tvrdost je větší než 5. Diamant by tedy měl být schopen rýt do všech předchozích nerostů. Existují i materiály tvrdší než diamant, ale ty vznikají v laboratořích.
Metod podle kterých můžeme měřit tvrdost látek je víc. Tato je však nejrozšířenější i nejoblíbenější, protože je snadno ověřitelná
Který kámen je ten pravý?
Každý kámen je unikát a podle toho je k němu třeba také přistupovat. Podívejme se společně na jednotlivé kameny, které najdete v nabídce KLENOTA.
10 stupňů Mohsovy škály: Diamant, král drahokamů
Diamant jakožto nejtvrdší přírodní materiál najdeme na nejvyšší příčce Mohsovy stupnice. I přes svou tvrdost je dobře štěpný, takže ho může poškodit náraz. Někdy obsahuje inkluze, které mu ubírají na kráse i ceně a o něco snižují také jeho odolnost. Při běžném nošení se o něj však bát nemusíte. Jde o klasický kámen, který nepodléhá módním trendům.
9 stupňů Mohsovy škály: Rubín a safír
Na 9. příčce Mohsovy stupnice najdeme korund. Jeho drahokamovými odrůdami jsou safír a rubín. Korundy jsou tedy velice tvrdé a navíc nejsou štěpné. Odolávají vysokým teplotám, a pokud neobsahují inkluze, nevadí jim ani teplotní výkyvy. Jak safír, tak rubín mohou obsahovat inkluze, což je činí o něco křehčími.
8 stupňů Mohsovy škály: Topaz a spinel
Na této příčce najdeme topaz, který vyniká v kombinaci se žlutým i bílým zlatem. Je dokonale štěpný v jednom směru. Často obsahuje malé trhlinky, podle kterých poznáme rovinu štěpnosti. Může obsahovat i inkluze. Jde o poměrně tvrdý kámen, u kterého se nemusíte bát poškrábání. Pozor však musíte dát na nárazy, tlak a teplotní šoky, protože může prasknout snáze než stejně tvrdý, ale neštěpný spinel.
Nedoceněný spinel je tvrdý a navíc není štěpný. Může obsahovat inkluze nebo vyhojené prasklinky, které mu na odolnosti trochu ubírají. Obecně však lze říci, že se jedná o odolný kámen, u něhož nemusíte mít strach z poškození.
7,5–8 stupně Mohsovy škály: Smaragd, akvamarín a morganit
Sem řadíme skupinu berylů, kam patří smaragd, akvamarín a morganit. Štěpnost je nedokonalá – jde tedy o odolnější kameny.
Smaragdy se lidé zdobí po tisíciletí. Při výběru smaragdového šperku bychom měli mít na paměti, že i přes svou tvrdost a nedokonalou štěpnost jsou smaragdy docela choulostivé. Dnešní naleziště totiž jen zřídkakdy vydají dokonalou surovinu, která nemá inkluze nebo drobné prasklinky. I kvůli tomu jsou smaragdy vhodné do náušnic nebo přívěšků na krk. Do prstenů se hodí raději jen pro zvláštní příležitosti. Jejich povrch se nepoškrábe snadno, ale jsou citlivé na tlak, náhlé změny teplot i nárazy.
Modrý akvamarín je dostupný i ve větších kusech. Málokdy obsahuje inkluze nebo praskliny a je tedy vhodný do všech typů šperků – od náramků po prsteny. I tak je ale dobré zacházet s ním opatrně, protože může být křehký.
Růžový morganit byl objeven v předminulém století. Jde o dražší kámen dostupný i ve větších velikostech. Může obsahovat plynné inkluze nebo sběrateli vyhledávané pohyblivé plynokapalné inkluze – libely. Ty naštěstí nejsou vidět, takže se kámen jeví jako dokonalý. Je odolný, hodí se do všech typů šperků, a to i pro denní nošení. Ani poškrábání se bát nemusíte.
7 stupňů Mohsovy škály: Ametyst, citrín, granát a turmalín
Křemen je poměrně tvrdý a nabízí atraktivní barevné odrůdy – v naší nabídce najdete fialové a zelené ametysty i žluté citríny. Křemeny nejsou štěpné, což znamená, že jsou odolné vůči tlaku ze všech stran. Jejich křehkost může zvyšovat přítomnost inkluzí. Jinak jsou křemeny obecně velmi odolné a nepotřebují žádné zvláštní zacházení.
Mezi granáty patří i fialovočervený almandin a rhodolit o tvrdosti 7–7,5. Jejich štěpnost je nedokonalá, případně chybí. Jedná se tedy o odolné kameny, které se ve větších velikostech hodí i do prstenů a dalších typů šperků. Křehčí jsou kusy, které obsahují inkluze, což není u granátů ojedinělý jev.
Z turmalínů u nás najdete rubelit. Jde o zajímavý červenorůžový kámen, který je podobný rubínu. Je poměrně tvrdý (7–7,5) a nezřetelně štěpný, případně vůbec. Může obsahovat inkluze, někdy i prasklinky. Proto je lepší vyhnout se působení tlaku nebo nárazům, které hrozí nejčastěji při nošení rubelitových prstenů, a teplotním šokům.
6,5–7,5 stupně Mohsovy škály: Olivín a tsavorit
Peridot, neboli olivín se štěpí dokonale, takže byste se u něj měli vyvarovat působení tlaku. Kvůli své tvrdosti je citlivý na nešetrné zacházení. Může také obsahovat vrostlice minerálu ludwigitu, které ho mohou činit ještě křehčím. Neprospívá mu ani kyselé či zásadité prostředí. Při běžném zacházení i nošení šperku by však k poškození dojít nemělo. Díky své zářivé barvě vyniká ve všech typech šperků.
Na příčce 6,5–7 najdeme i jednoho zástupce ze skupiny granátů. Jedná se o tajemně zelený tsavorit, který se krásně doplňuje se zlatem. Štěpný není, ale může obsahovat inkluze. Při volbě tohoto drahokamu dbejte na to, aby kámen nepraskl vlivem teplotních šoků.
6,5 stupně Mohsovy škály: Podmanitě modrý tanzanit
Tanzanit byl objeven až ve 20. století. Je měkký a křehký, protože je dobře štěpný. Na druhou stranu – téměř nikdy neobsahuje žádné inkluze, které by ho činily ještě křehčím. Jeho modrá barva a trichroismus je ovšem unikátní a ve špercích působí zajímavým dojmem. Pokud se rozhodnete pro tanzanit, buďte opatrní zejména při nošení prstenů.
6–6,5 stupně Mohsovy škály: Labradorit, sluneční a měsíční kámen
Minerály ze skupiny živců jsou jsou dokonale štěpné v jednom či více směrech. To z nich dělá křehké minerály, které při vyšších teplotách nebo tlaku pukají. Z živců najdete v naší nabídce trojici, která má mnoho společného – labradorit, sluneční kámen a měsíční kámen (adulár).
Aduláry a labradority jsou dokonale štěpné, některé i ve více směrech. Málokdy obsahují inkluze, a přesto jsou velmi křehké. Jsou to cenově dostupné, tajemné a atraktivní kameny, které svou krásu odhalí při určitém směru ke světlu. Tato vlastnost je jejich daní za křehkost. Nesnáší tlak a změny teplot. Některé kusy mohou reagovat s kyselinami. Jsou měkké, takže u nich platí zvýšené riziko mechanického poškození. Jejich zvláštní efekt nejvíce vyniká v úpravě do oblých tvarů – na náušnicích i přívěscích.
Sluneční kameny by nebyly sluneční, kdyby neobsahovaly kovové inkluze. Jim totiž vděčí za svůj optický efekt. Jejich inkluze je nedělají křehčími, protože jsou velice drobné a rozptýlené. Jedná se o cenově dostupné atraktivní kameny, ale protože jde o živce, jsou křehké.
5,5–6,5 stupně Mohsovy škály: Vltavín – záhadný český drahokam
Vltavín je světově unikátní český drahokam. Řadí se mezi tektity (laicky řečeno jde o křehké přírodní sklo) a vyniká odstíny zelené barvy. Není štěpný, ale je poměrně měkký. Do šperků se hodí surový vltavín stejně dobře jako broušený. U surového kamene se cení skulptace – povrchové zbrázdění. Nejcennější jsou takzvaní „ježci“, kteří mají střapaté okraje. Ty mohou být ale tenké a náchylné k polámání, což kámen znehodnocuje. Díky způsobu, kterým vltavíny vznikly, se u nich velmi často objevují inkluze v podobě bublinek – ty obzvlášť vyniknou u broušených vltavínů. Čím víc inkluzí drahokam má, tím křehčí je. Proto nedoporučujeme vltavíny vystavovat tlaku a nárazům, protože by mohly prasknout. Kvůli plynným inkluzím jim však nemusí svědčit ani rychlé změny teplot nebo extrémní teploty.
