Česká republika
Zlato ztělesňuje vzácnou kombinaci krásy a kvality. Jeho lesk a jedinečná hřejivá barva přitahují pozornost a obdiv už tisíce let. Díky vysoké odolnosti, barevné variabilitě a poměrně snadnému zpracování nemá na poli šperkařství konkurenci. Jedná se zkrátka o materiál výjimečných vlastností, kterému se právem přezdívá král kovů. Pojďme si ho detailně představit a prozkoumat jeho vlastnosti, historii, výhody a ještě mnohem více.
Co všechno v článku najdete:
- Jak vzniká zlato a kde se nachází?
- Základní charakteristiky a vlastnosti zlata
- Stručná historie zlata a zlatých šperků
- Co je to recyklované zlato?
- Co jsou karáty a jak se určuje ryzost zlata?
- Co je to punc?
- Jak poznat zlato?
- Kde se zlato využívá?
- Co je to investiční zlato?
- Jaké jsou barvy zlata?
- Co znamená oxidace zlata?
- Jak vyčistit zlato?
- Co je pozlacení a jak dlouho vydrží?
- Proč kupovat zlaté šperky: jaké jsou výhody zlata oproti jiným kovům?
Jak vzniká zlato a kde se nachází?
V přírodě se zlato vyskytuje ryzí nebo ve slitinách s jinými kovy, často se stříbrem (této slitině se říká elektrum). Nejčastěji bývá rozptýlené v křemeni a křemenných žilách v podobě plíšků, zrn nebo méně často krystalů. V minulosti se získávalo rýžováním z vodních toků a podzemní těžbou ve štolách a šachtách, v současnosti už ale funguje zcela jiná metoda: zlato se těží hydrometalurgicky procesem zvaným loužení, v němž hraje hlavní roli kyanid. Díky zlepšování technologií lze těžit ve větších hloubkách a z hornin, kde je zlato velmi rozptýlené.
Těžba zlata má stále stoupající trend: za posledních 60 let se na světě vytěžilo více zlata než za předchozích 5000 let dohromady. Celosvětové zásoby zlata jsou navíc stále ještě obrovské, na svůj čas čeká třeba těžba na mořském dně. Světovou jedničkou v těžbě zlata je momentálně Čína, své nerostné zásoby a činné doly má také Rusko, Indie a mnoho dalších států. I Česko má svá zlatá ložiska (např. Mokrsko či Zlaté hory), těžbu ale zejména z ekologických důvodů odmítá.
Výhodou zlata je, že vytěžený kov nikam nemizí, nekoroduje a na světě se hromadí. Odhaduje se, že za celou historii lidstva se vytěžilo přibližně 200 tisíc tun zlata, což by vytvořilo krychli o hraně cca 22 metrů. I když se to možná zdá málo, tato krychle by měla v roce 2023 hodnotu přes 12 bilionů USD.
Základní charakteristiky a vlastnosti zlata
Zlato (Aurum neboli Au) je drahý kov se žlutým vrypem, který vyniká zářivou žlutou barvou a krásným leskem. Charakterizuje ho vysoká hustota, odolnost vůči chemikáliím, korozi a dalším vnějším vlivům, kujnost, tažnost a měkkost. Má velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivost a není přitahováno magnety.
Zlato je velmi těžké, zhruba 3× těžší než železo. Zlatá krychle o váze jedné tuny by měla hranu dlouhou pouhých 37,27 cm. Hustota zlata je 19,29 g/cm3 a má zásadní význam pro technologie těžby založené na gravitaci (např. rýžování).
Zlato je velmi odolné a chemicky stálé: není náchylné ke korozi a odolává kyselinám i solím. Rozpustné je pouze v lučavce královské, což je směs kyseliny chlorovodíkové a dusičné.
Má několik vlastností klíčových pro jeho zpracování: nízký bod tání (1064 °C oproti 1768 °C u platiny), výjimečnou kujnost a tažnost. Zlato je velmi měkké, proto se pro další zpracování, zejména ve šperkařském průmyslu, musí legovat (tedy v tekutém stavu naředit dalšími kovy), aby vznikla slitina požadovaných vlastností.
Stručná historie zlata a zlatých šperků
Zlato patřilo mezi důležité součásti kultur po celém světě a původně mělo hlavně mytologický a náboženský význam. Lidé ho už v dávných dobách uměli zpracovávat a vyrábět z něj různé předměty na velmi vysoké řemeslné úrovni. První zlaté šperky se datují do r. 3000 př. n. l. a pocházejí z dílen sumerských mistrů (dnešní Irák), nejstarší doklady o zpracování zlata v Americe pocházejí z doby okolo r. 1900 př. n. l. z lokality Huyahuaca (dnešní Peru).
Ve středověku a novověku se zlato postupně stalo výsadou církve a šlechty, představovalo symbol moci a bohatství. Začalo se také používat jako platidlo. 19. století přineslo tzv. zlaté horečky, kdy desetitisíce lidí odcházely s vidinou zbohatnutí do Ameriky – do Kalifornie a na Aljašku. Celkově se zde i přes těžké životní podmínky narýžovaly stovky tun zlata.
Zlato v novodobém pojetí mělo především finanční roli: stalo se základem mezinárodních měnových systémů, v nichž fungovalo jako krytí vydávaných měn. Zlatý standard se ale postupně hroutil a byl definitivně opuštěn roku 1971. Zlato od toho okamžiku ztratilo svoji směnnou funkci, stále ho ale vnímáme a používáme jako investici.
Dnes zlaté šperky chápeme jako doplňky pro každodenní použití. Uchovávají si nádech luxusu a trvalé hodnoty, dávno už ale nejsou jen privilegiem těch nejbohatších.
Co je to recyklované zlato?
Zlato ani jiné kovy nemají neomezené zdroje. Těžba je nákladná, zatěžuje životní prostředí a její výnosnost je nejistá. Proto se zlato také recykluje. Jedním zdrojem jsou vytříděné spotřebiče a elektronika. Z nich získaný kov se používá k různým účelům.
Dalším zdrojem jsou klenotnické provozy. Při opracovávání zlatých slitin vzniká velké množství jemného zlatého prášku nebo kovových pilin, zlaté částečky se také zachytávají do nástrojů, smirku, pilníků apod. Tyto částečky se schraňují v malých nádobách a nosí se k výměně za nový materiál. Opotřebované smirky se odvážejí ke spálení. Zachycené zlato se roztaví a po zpracování se znovu použije pro výrobu polotovarů.
Recyklovat ale může každý. Staré, nepoužívané šperky se dají odnést do výkupu, kde jsou vykoupeny dle váhy zlata a dále zpracovány.
Co jsou karáty a jak se určuje ryzost zlata?
Čisté neboli ryzí zlato patří mezi ty nejpoddajnější kovy na světě, dá se velmi snadno ohnout. Ve šperkařství se proto používá jen výjimečně a pracuje se převážně se slitinami zlata.
Ryzost, tedy obsah zlata v dané slitině se udává v počtu karátů. Karátové označení však vzniklo v dobách, kdy se používala dvanáctková soustava, a proto má ryzí zlato právě 24 karátů. 1 karát zlata totiž odpovídá 1/24 obsahu zlata ve slitině. Dnes už se používá označení ryzosti v tisícinách, tedy 999/1000 pro ryzí (24k) zlato, 750/1000 pro 18k zlato a 585/1000 pro 14k zlato.
Je důležité rozlišovat karát (kt) jako míru ryzosti, tedy obsahu zlata ve slitině a karát (ct) jako jednotku váhy drahokamu (1 ct = 0,2 g čisté váhy).
Pokud vybíráte zlatý šperk, nejčastěji se setkáte se 14karátovou a 18karátovou variantou zlata, někteří designéři výjimečně tvoří také z 22karátového zlata. V ateliéru KLENOTA pracujeme se 14k zlatem, které má skvělé mechanické vlastnosti, ideální pro ruční výrobu šperků. Ve srovnání s 18k zlatem vyniká větší tvrdostí a navíc je cenově dostupnější.
Co je to punc?
Punc představuje důležitou informaci o pravosti, původu a ryzosti šperku. Rozlišujeme 3 druhy značek: státní punc, ryzostní značku a výrobní/identifikační značku.
Státní punc plní funkci nezávislé kontroly – pomocí obrázkového symbolu označuje druh kovu, ze kterého je šperk vyroben. Punc na šperk razí státní puncovní úřad. Ryzostní značka je tříčíselný kód sloužící k určení ryzosti kovu (nejpoužívanější značky jsou 585 pro 14k zlato, 750 pro 18k zlato a 925 pro stříbro). Výrobní značka označuje, kdo daný šperk vyrobil (šperky KLENOTA jsou označeny patkovými písmeny KLE v oválu).
Jak poznat zlato?
Ten nejjednodušší a nejspolehlivější způsob je: zkontrolovat punc. U prstenů bývá na vnitřní straně, u náušnic na dříku a u řetízků na zapínání. Pouze státní punc zaručuje pravost kovu.
Šperk bez puncu nebo s nečitelným puncem může zkontrolovat profesionál. Ve zlatnictvích po celém světě se používají moderní spektrografy neboli spektrometry, které zjistí přesné složení šperku. Jde o spolehlivou a nedestruktivní metodu.
Existují i různé domácí metody testování zlata, ale pro jejich nespolehlivost a riziko poničení šperku je nedoporučujeme. Přečtěte si více o tom, jak poznat zlato.
Kde se zlato využívá?
Již od pradávna zlato slouží k výrobě nejrůznějších dekorativních předmětů, zejména šperků, dříve často také sošek, nádob, bot a částí oděvů.
Významnou roli hraje v oboru elektroniky a technologií: najdeme ho v mobilních telefonech a počítačích, ve zvukových systémech, v žehličkách a dalších spotřebičích. Důvodem je dobrá vodivost zlata, ale především jeho vysoká odolnost proti korozi. Pozlacují se hlavně kontakty mezi dvěma vodiči, tam má totiž oxidace největší vliv na celkovou vodivost.
Za účelem pozlacování se vyrábějí tenké pláty. Díky kujnosti a tažnosti zlata jsou až neuvěřitelně tenké: z kousku zlata o hmotnosti 1 g (malá kulička o průměru cca 2 mm) můžeme vytepat folii o velikosti cca 1 m2 a tloušťce pouhých 230 atomů. Zlato se využívá i ve sklářství k barvení nebo zlacení skla. Je také nezbytným materiálem pro výrobu mikroelektronických součástek a dentálních slitin v zubním lékařství.
Co je to investiční zlato?
Zlato slouží také jako investice. Cena zlata je totiž dlouhodobě stabilní. Další výhodu představuje jeho vysoká likvidita a možnost obchodovat s ním po celém světě. Navíc je dle evropské legislativy osvobozeno od DPH.
Investiční zlato má tu nejvyšší ryzost (24 kt) a prodává se ve formě certifikovaných zlatých slitků, ingotů nebo cihliček s vyraženým puncem. Dá se ale investovat také do produktů navázaných na cenu zlata, např. futures, ETF nebo CFD kontraktů, „zlatých“ fondů a akcií společností, jejichž činnost se zlatem souvisí (např. těžařských společností).
Jaké jsou barvy zlata?
Za zdánlivě jednoduchou otázkou (zlato je přece zlaté…) se skrývá překvapivě složitá odpověď. Zlato má totiž mnoho barev. Dokonce ani zlato, jak ho většina z nás zná, tedy v podobě šperků ze žlutého zlata, nemá stejnou barvu jako čisté zlato. Ryzí zlato má krásnou, sytě zlatožlutou barvu. Je však velmi měkké a pro výrobu šperků se nehodí. Přimíchávají se do něj proto jiné kovy, které mu dodávají potřebnou tvrdost a odolnost. Tyto příměsi se navíc volí právě tak, aby vznikla požadovaná barevná varianta.
ŽLUTÉ ZLATO
Žluté zlato se vyrábí legováním (smícháním) zlata, stříbra a menšího množství mědi. Podíl čistého zlata je pevně daný, poměr ostatních příměsí se ale může různit. Vyšší poměr stříbra dodá zlatu jemnější a méně výrazný tón, vyšší podíl mědi zase vytváří tón tmavě žlutý.
BÍLÉ ZLATO
Bílé zlato vzniká přidáním kovů se stříbrnobílým zabarvením, např. stříbra, zinku, niklu nebo paladia. Navíc může být ošetřeno tzv. rhodiováním, které dodá šperku vyšší lesk a odolnost.
RŮŽOVÉ / ČERVENÉ ZLATO
Růžové zlato je slitinou zlata a mědi. Podíl zlata odpovídá ostatním barevným variantám totožné ryzosti, hodnota zlata v různých barvách je tedy stejná.
Zlato může mít i jiné, méně obvyklé barvy: modrou (slitina s ocelí), zelenou (slitina se stříbrem, případně přídavkem kadmia), purpurovou (zlato a hliník v poměru 18:6), šedou (slitina s holmiem nebo s manganem, stříbrem a mědí) nebo fialovou (slitina zlata s dalšími prvky, např. hliníkem a palladiem, v poměru 80:20).
Co znamená oxidace zlata?
Oxidace neboli koroze se projevuje jako matné mapy, černání zlata nebo zbarvení povrchu šperku. Ryzí zlato je vůči oxidaci odolné, další kovy přítomné ve slitinách používaných pro výrobu šperků (stříbro, zinek, měď aj.) ovšem ne. Proto platí, že čím nižší ryzost, tím vyšší riziko oxidace.
K oxidaci slitiny dochází vlivem různých látek a prostředí. Nemusí k ní ale dojít vždy, záleží na konkrétním složení slitiny, délce vystavení látce či prostředí apod. Mezi rizikové faktory patří: vlhkost, lidský pot, čisticí prostředky, kosmetika a jiné chemikálie.
Kontaktu s těmito látkami se nelze zcela vyhnout. Oxidace je tedy zcela přirozená a rozhodně není známkou nekvalitní slitiny, nebo dokonce nepravého šperku. Dá se jí ovšem předcházet správnou péčí (zejména pravidelným čištěním) a dodržováním jednoduchých doporučení: chraňte šperky před působením kosmetických přípravků a čisticích prostředků; odkládejte je při koupání v moři, bazénu i na koupališti, při pobytu v sauně i před koupáním či sprchováním; nenošené šperky uchovávejte ve správných podmínkách.
Jak vyčistit zlato?
Zlatu prospívá pravidelné čištění. Ideální je šperky po každém sundání očistit měkkým bavlněným hadříkem nebo čisticí vatou z klenotnictví, čímž se odstraní mastnota, pot či stopy kosmetiky. Šperk můžete také odmočit ve vlažné vodě s mýdlem nebo jarem a jemně, ale důkladně vyčistit měkkým zubním kartáčkem. Nakonec opláchněte vlažnou vodou a nechte uschnout.
Pro domácí čištění lze zakoupit také různé čističe. Při jejich užívání ale doporučujeme zvýšenou opatrnost, zejména pokud šperk zdobí drahokamy nebo perly. Existují také přístroje pro domácí ultrazvukové čištění, i zde je však namístě obezřetnost.
Obecně platí, že s výjimkou pravidelného jemného mechanického čištění hadříkem si čas a starosti ušetříte, pokud se obrátíte na profesionály, kteří vaše klenoty odborně vyčistí a vyleští. Ke každému šperku KLENOTA získáte v rámci servisu celoživotní čištění zdarma. Pokud tedy na svých špercích pozorujete známky oxidace a ztráty lesku, obraťte se na nás. Zažloutlé prsteny z bílého zlata se vyplatí nechat také jednou za čas znovu porhodiovat.
Co je pozlacení a jak dlouho vydrží?
Pozlacování a zlacení jednoduše řečeno znamená nanesení vrstvy zlata na povrch jiného materiálu. V minulosti se pozlacování týkalo zejména kultovních a rituálních předmětů. V souvislosti se šperky, ale také keramikou, sklem a porcelánem, mluvíme o zlacení.
Důvod k pozlacování a zlacení je zřejmý: dodat předmětu honosnější a luxusnější vzhled. V případě zlacených šperků bývá následně cílem levně je prodat (a nízkou cenou přilákat větší množství zákazníků) nebo je vydávat za zlaté a vydělat podvodem.
Doporučujeme se zlaceným šperkům vyhýbat. Jednak se dá většinou na první pohled poznat, že nejde o skutečné zlato – šperk má výrazně žlutou, jakoby umělou barvu, působí lacině. Navíc se zlatá vrstvička časem (většinou v řádu měsíců) ošoupe a šperk pak vypadá zašle. Při opravách zlacených předmětů dochází ke vzniku barevných nestejností. A v neposlední řadě se zlacené šperky nedají leštit.
Proč kupovat zlaté šperky: jaké jsou výhody zlata oproti jiným kovům?
Jaký materiál zvolit, bývá obvykle jedna z hlavních otázek při výběru šperku. Doporučujeme dobře zvážit, co od šperku očekáváte. Chcete levný suvenýr z dovolené, který si jednou za čas vezmete na sebe spíš z nostalgie? Nebo hledáte elegantní doplněk či dárek, který si svou krásu udrží celý život a nevyjde po sezóně z módy? Potom stojí za zvážení, zda se v tomto případě šetřit skutečně vyplatí.
Jednoduše řečeno: levnější a zároveň stejně kvalitní a krásná alternativa zlata neexistuje. Stříbrné šperky jsou méně odolné a trvalé, snadno se deformují, rychleji a mnohem snáze se poškrábou, reakcí se vzduchem a potem černají (někdy i ty porhodiované). Chirurgická ocel má sice vyšší odolnost než stříbro, krásou a leskem se ale zlatu ani zdaleka neblíží. Pokud vás trápí alergie, dá se zvolit šperk z bílého zlata pokovený hypoalergenním rhodiem.
Krásou a kvalitami se zlatu vyrovná pouze platina. Vzhledem k náročnosti těžby i zpracování však cena platinových šperků dosahuje oproti zlatým nezřídka i dvojnásobku.
Zlatý šperk tak představuje elegantní, nadčasový doplněk, který může dělat radost po generace, i trvalou investici.
